Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sovětský raketový konstruktér M. K. Jangel

11. 06. 2012 6:00:13
Významný sovětský raketový konstruktér Michail Kuzmič Jangel se do dějin raketové techniky zapsal jako vedoucí konstruktér řady vojenských balistických raket a kosmických nosných raket typu Kosmos.
M. K. JangelM. K. Jangel

Michail Jangel (7.11.1911 - 25.10.1971) vedl tým konstruktérů v konstrukční kanceláři OKB-586 v Dněpropetrovsku (Ukrajina) od jejího založení v dubnu 1954. Tato kancelář je mnohem známější podle označení OKB Južnoje - k přejmenování došlo v březnu 1966.

Jangel, který byl absolventem Moskevského leteckého institutu, se raketové technice nevěnoval od počátku svého pracovního života. Jeho původní touhou byly letecké konstrukce. Své první kroky na tomto poli absolvoval v konstrukční kanceláři N. N. Polikarpova a podílel se na vývoji stíhaček I-16 a I-17. U Polikarpova pracoval do roku 1944 a potom přešel do letecké konstrukční kanceláře A. Mikojana a V. Mjasiščeva. V roce 1950 dokončil studium na Akademii leteckého průmyslu a dostává se k raketám, když byl jmenován náčelníkem oddílu v NII-88, kde v té době působili zajatí němečtí raketoví specialisté. A v následujícím roce se už stává jedním z náměstků konstruktéra S. P. Koroljova, jehož OKB-1 se vydělila právě z NII-88. Na tomto postu se Jangel dlouho nezdržel a už v roce 1952 byl jmenován ředitelem hlavního vědeckovýzkumného ústavu raketové techniky, jemuž je organizačně podřízena i Koroljovova OKB-1. A jak už jsem se zmínil v úvodu, 10. dubna 1954 byl jmenován generálním konstruktérem nově vytvořeného OKB-586 a na tomto postu působil po sedmnáct let.

Hlavní náplní kanceláře byl stanoven vývoj vojenských raket dlouhého doletu. Úkol byl OKB-586 uložen na podzim 1955 a už v roce 1958 byla raketa, nazvaná R-12 Dvina (v kódu NATU SS-4 Sandal) s doletem asi 2000 km, přijata do výzbroje sovětské armády. Jangel se osvědčil, a proto mu by svěřen vývoj mezikontinentální balistické řízené střely (R-16). Ve stejné době probíhal v OKB-1 vývoj mezikontinentální balistické rakety R-7 a tak se Jangel stává ze spolupracovníka přímý konkurent Sergeje Koroljova.
Raketa R-12 se později stala základem, z níž byly odvozeny nosné rakety vynášející některé družice řady Kosmos a Interkosmos.

S raketou R-16 je spojena i největší tragedie dějin raketové techniky - v říjnu 1960 explodovala na startovní rampě základny Bajkonur natankovaná raketa v době, kdy se kolem ní pohybovalo více než 200 lidí. Přímo na rampě zahynulo několik desítek lidí a mezi nimi i pracovníci konstrukční kanceláře OKB-586. Na rampě byl přítomen i Jangel, ale ten těsně před výbuchem opustil rampu. Jedni autoři uvádějí, že odešel na poradu, jiní hovoří o tom, že si šel zapálit.

(O této havárii jsem psal v článku 24.10. - černý den Bajkonuru.)

Jangela se bajkonurská tragédie osobně velmi dotkla a způsobila mu nejen psychické, ale i jiní zdravotní potíže. Následkem události bylo i několik infarktů. Přes tuto tragédii byl ale vývoj rakety R-16 dokončen a koncem roku 1961 bylo rozhodnuto zařadit ji do výzbroje. Jangel později vytvořil variantu R-16U (8K63U), která byla jako první sovětská mezikontinentální raketa určena k startům z podzemních šachet.

V průběhu šedesátých let se Jangelův konstrukční tým věnuje vývoji plně mobilních balistických raket. Novinkou řešení je transportní kontejner, který současně slouží jako startovní box. Nové řešení, s nímž Jangel přišel, bylo tak revoluční, že někteří odborníci považovali takový způsob přepravy a odpalování raket za příliš riskantní.

Jangel se také zapojil do nevyhlášené soutěže o dopravu sovětských kosmonautů na Měsíc. Pod jeho vedením se začala v OKB-586 navrhovat nosná raketa R-56, jejíž nosnost na nízkou oběžnou dráhu měla být 45 tun. Díky intrikám v nevyšším sovětském vedení byl ale tento projekt v zárodku zastaven a Jangel dostal příkaz věnovat se pouze balistickým raketám. Přednost dostala superraketa N-1.

Michail Jangel, stejně jako řada dalších raketových specialistů, byl za svého života utajovanou osobou a tak teprve po smrti v roce 1971 se jeho jméno objevilo v souvislosti s vývojem raket. V jistých zahraničních novinách se přitom objevila zprávička, že tento inženýr narozený na Sibiři (ve vesničce Zyrjanovo) není Rus, ale je to německý inženýr. O jeho německém původu mělo hovořit jeho příjmení - Jangel. Pravdou je, že na Sibiř se dostal jeho děda Lavrentij za buřičství a rodina zde nakonec trvale zůstala.

Jangelovým jménem je pojmenován jeden kráter na Měsíci.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] J. Golovanov: Doroga na kosmodrom, Dětskaja litěratura, Moskva 1982
[2] http://persona.rin.ru/view/fall//31842/jangel-mihail-kuzmich
[3] http://vesmir.thos.cz/viewtopic.php?f=46&t=189
[4] http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1859
[5] http://www.people.su/youtube_video-yangel-otec-satany

-----
Příště: Přehled událostí v kosmonautice; plánované zveřejnění: 13.6.2012.

Autor: Jam Sedláček | pondělí 11.6.2012 6:00 | karma článku: 12.33 | přečteno: 1148x

Další články blogera

Jam Sedláček

Byl indický řidič zabit meteoritem?

V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.

9.2.2016 v 7:00 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 513 | Diskuse

Jam Sedláček

Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě

Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.

2.1.2016 v 8:43 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 606 | Diskuse

Jam Sedláček

Dvě rány pro ruskou kosmonautiku

V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.

16.5.2015 v 9:11 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 863 | Diskuse

Jam Sedláček

Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"

V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".

10.5.2015 v 12:20 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 868 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 280 | Diskuse

Dana Tenzler

Vědci se chystají poprvé „vyfotografovat“ černou díru

Stáváme se právě svědkem splnění jednoho dávného snu astronomů. Jak vyfotografovat černou díru, objekt, který je nesmírně daleko a navíc z principu věci není vidět?

27.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 30.95 | Přečteno: 1585 | Diskuse

Petr Nejedlý

O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

26.3.2017 v 14:08 | Karma článku: 32.97 | Přečteno: 1066 | Diskuse

Libor Čermák

Jaká by mohla být technologie staveb, a to nejen tunelů, v budoucnosti?

K této úvaze mne přiměly legendy o údajných prastarých tunelech, které prý v podzemí spojují kontinenty po celé planetě. Jsou to sice jen pověsti, ale na inspiraci k možným technologiím budoucnosti to snad stojí

25.3.2017 v 6:13 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 386 |

Petr Bajnar

Matematika: ano či ne?

Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

24.3.2017 v 12:06 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 375 | Diskuse
Počet článků 549 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 960
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.