14 roků Mezinárodní kosmické stanice

V úterý 20. listopadu uplynulo právě 14 roků ode dne, kdy z kazaškého kosmodromu Bajkonur odstartoval první modul Mezinárodní kosmické stanice - ruský modul Zarja.

Mezinárodní kosmická staniceNASA

První stavební kámen Mezinárodní kosmické stanice (ISS) vycházel z dříve používaných modulů ruských orbitálních stanic Saljut a Mir, ale nyní byl rozdíl v tom, že další moduly a jiné stavební prvky stanice pocházely nejen z Ruska, ale i z USA a od dalších účastníků projektu ISS. Ruský modul Zarja byl 12,5 metru dlouhý s maximálním vnějším průměrem 4,1 metru a jeho hmotnost byla 19.323 kg. K modulu byly připojeny dva panely sluneční baterie, každý o rozměru 3,3x10,6 metru (v první fázi byly tyto panely jediným zdrojem elektrické energie pro stanici). Postupně se stanice rozrůstala a v součané době je celá stanice dlouhá 109 metrů, z toho obytné moduly zabírají 51 metr. Rozpětí panelů slunečních baterií je 73 metrů. (Pro představu: stanice zabírá plochu větší než standardní fotbalové hřiště - pro mezinárodní utkání má hřiště rozměry 100-110 x 65-75 metrů.)

Hmotnost ISS se nyní pohybuje kolem 419.500 kg (hmotnost kolísá podle počtu transportních a nákladních lodí připojených ke stanici) a obyvatelný prostor zaujímá 388 metrů kubických; hermetizovaný prostor ale zabírá celkem 916 metrů kubických (což je asi vnitřní prostor letadla Boeing 747). Osm dvojic panelů slunečních baterií generuje 80 kW elektrické energie a délka elektrických kabelů přesahuje 8 km. A ještě jeden technický údaj: na palubě stanice je instalováno 52 počítačů, každý s HDD 500 GB, a 100 datových linek pro přenos informací z čidel tlaku, teploty, pozice ventilů apod.

Za 14 let se na palubě ISS vystřídalo více než 200 kosmonautů, včetně "kosmických turistů", z 15 zemí světa. Stanice v pilotovaném režimu létala 4403 dní a 19 hodin (stav k dnešní 6:00 našeho času); pokud považujeme start modulu Zarja za začátek letu ISS tak ke stejnému času stanice nalétala 5116 dní a 23 hodin. Za tuto dobu na dráze kolem Země uletěla vzdálenost asi 3,5 miliardy km, což by stačilo k desíti cestám na Mars a zpět. K ISS mířilo 115 misí, které vynášelo šest různých typů raket: ruské rakety Proton a Sojuz, americký raketoplán a raketa Falcon 9, evropská raketa Ariane 5 a japonská N-2. Tyto rakety startovaly z kosmodromů v USA (Cape Canaveral), v Kazachstánu (Bajkonur), ve Francouzské Guayaně (Kourou) a v Japonsku (Tanegašima).

Stanice by měla podle posledních informací fungovat i po roce 2020 a její význam pro celé lidstvo se ještě zvýší. Peggy Whitson[ová], americká astronautka, která na ISS pracovala, o stanici řekla, že "výstavba stanice byla nejtěžší věcí, jež byla kdy při pronikání do vesmíru učiněna a současně ukazuje, že společnými silami lze mnohého dosáhnout". Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov dodává, že Mezinárodní kosmická stanice je místem, kde jsou testovány špičkové technologie, která najdou uplatnění nejen při výzkumu vesmíru, ale i v pozemské praxi.