Vojenský miniraketoplán X-37B

V nejbližší době připravuje americké letectvo let prototypu bezpilotního miniraketoplánu X-37B. Pro první exemplář to bude už druhý let do vesmíru - první absolvoval v roce 2010.

X-37B po přistání na základně Vandenberg AFB

Miniraketoplán X-37B byl pro USAF a ministerstvo obrany postaven firmou Boeing podle projektu z konce devadesátých let, který připravoval NASA. Projekt, jehož původním cílem byl vývoj prostředku pro zásobování nebo pro opravy družic, provázely finanční potíže a teprve v roce 2004 se přechodem pod vojenské letectvo práce rozběhly potřebným tempem. Těleso, jež je jakýmsi přechodem mezi letadlem a kosmickým raketoplánem, je dlouhé přes 9,5 metru a jeho křídla mají rozpětí téměř 4,8 metru. Poprvé startovalo v dubnu 2010 a jeho let byl pečlivě utajován. Přesto se podařilo amatérským pozorovatelům s poměrně velkou přesností zmapovat manévrování na dráze. X-37B na dráze uskutečnil řadu změn oběžné dráhy a po více než sedmi měsících přistál na dráze letiště základny Vandenberg AFB v Kalifornii.

Druhý vyrobený kus odstartoval z Cape Canaveral na oběžnou dráhu začátkem března 2011 a jeho hlavním úkolem bylo vyzkoušení navigačního systému, dálkového řízení, povelových a telemetrických systémů a zejména test tepelné ochrany pro průlet hustými vrstvami atmosféry při návratu. Oficiálně ale bylo oznámeno, že X-37B bude na oběžné dráze "provádět experimenty, které budou vyhodnoceny po návratu na Zemi." Amatérští pozorovatelé opět velmi pečlivě sledovali průběh letu, který byl opět označen za tajný. Podle prvních odhadů se měl raketoplán vrátit asi za 9 měsíců, čemuž odpovídaly i parametry oběžné dráhy zjištěné z pozorování; oficiálně nebyly parametry dráhy oznamovány.

V létě 2011 byla dráha zvýšena na průměrných 337 km a podle některých pozorovatelů to mělo jen vyrovnat ztrátu výšky z aerodynamického brzdění v atmosféře (resp. zbytcích atmosféry). Jiní odborníci usuzovali na to, že let bude delší, než se původně očekávalo. Miniraketoplán tak zůstával na oběžné dráze i na přelomu roku 2011 a 2012 a překonal délku letu prvního exempláře.

V květnu 2012 raketoplán rozsáhle manévroval a díky tomu se podařilo miniraketoplánu na krátký čas "uniknout" pozorovatelům. Později se zvýšila frekvence změn dráhy z každých 47 obletů Země (po třech dnech) na 31 obletů (po dvou dnech). Na základě toho se spekulovalo, že let X-37B se chýlí ke konci a změny dráhy jsou v souvislosti s přípravou na přistání. Tyto odhady podpořilo i prohlášení tiskové služby 30. Space Wing z 30. května, které uvádělo, že na Vandenberg AFB probíhají přípravy na přijetí X-37B.

16. června 2012 raketoplán zahájil sestup z oběžné dráhy a v 5:48 hod. místního času (14:48 našeho času) přistál na dráze základny Vandenberg. Tajná mise tak po 468 dnech a 13 hodinách skončila úspěšným přistáním, když X-37B uskutečnil více než 7000 obletů Země. Pro zajímavost: délka letu je delší než kolik nalétal kumulovaně kterýkoliv z "velkých" raketoplánů - rekordmanem je raketoplán Discovery, který při 39 startech pobýval v kosmu 365 dní a Zemi obletěl asi 5800krát.

Po přistání mluvčí USAF major Tracy Bunko řekl, že stav raketoplánu je dobrý a podrobné analýzy stavu stroje a dlaždic tepelné ochrany bude využito při plánování příštích misí. Podle zveřejněných informací na stroji nebyly patrné známky poškození, ale analýza snímků s vysokým rozlišením ukázala stopy oxidace některých dlaždic tepelné ochrany a bylo vidět poškození některých prvků ochrany.

Nyní se tedy připravuje třetí let X-37B (druhý pro první exemplář) a teprve samotný let, který je opět provázen utajováním, odhalí podrobnosti o účelu. Spekulovalo se, že miniraketoplán by mohl být využit k inspekci cizích satelitů, ale podle vojenských odborníků toho současná verze není schopna.