Orbitální pilotované stanice - ISS, začínají potíže

Výstavba Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se začala v prosinci 1998 spojením ruského modul Zarja (FGB) a amerického modulu Node-1 (pojmenovaném Unity). Spojení obou modulů zajistila šestičlenná posádka raketoplánu Endeavour, v níž bylo pět amerických astronautů a jeden ruský kosmonaut.

Základ ISS s modulem Zvezda

Základ Mezinárodní kosmické stanice tak byl připraven k dalším výpravám. V této době se předpokládalo, že v první polovině roku 1999 se k prvním dvěma modulům připojí ruský modul Zvezda, který byl nutnou součástí první fáze stavby ISS, neboť zajišťoval svými panely slunečních baterií rozhodující díl elektrické energie a rovněž vnitřní vybavení bylo určeno k zajištění provozu ISS. Odtud také technické označení modulu: SM - služebnyj modul (rusky) nebo Service Module (anglicky). Ovšem s výrobou servisního modulu byly od samého počátku obtíže, a to nejen technického rázu, ale zejména se jeho stavba potýkala s finančními problémy.

Servisní modul Zvezda tak byl dokončen teprve v prvních měsících roku 1999 a na kosmodromu Bajkonur, kde probíhaly závěrečné několikaměsíční testy, byl přepraven teprve v květnu. Termín startu byl posunut na listopad 1999. Vzhledem k odkladu startu bylo nutné k zárodku ISS vyslat neplánovaně kosmonauty, kteří měli provést údržbu prvních modulů a odstranit závady, jež se mezitím na stanici objevily. Tento úkol dostala posádka raketoplánu Discovery při letu STS-96. Posádku vedenou Kentem Romingerem tvořilo pět amerických astronautů (Rominger, Husband, Jerniganová, Ochaová a Barry), kanadská astronautka Julie Payetteová a ruský kosmonaut Valerij Tokarev.

Discovery se ke stanici připojil 29. května, ale na stanici nepřestoupili. Následující den uskutečnili Jerniganová a Barry téměř osmihodinový výstup do volného vesmíru, při němž instalovali na povrch stanice zařízení o celkové hmotnosti kolem 320 kg. Na přechodový úsek PMA-1 instalovali americký jeřáb OTD a na PMA-2 ruský jeřáb Strela.

31. května přestoupili astronauti do modulu Unity, zde byla teplota jen 14 °C, a poté otevřeli průlez do modulu Zarja. V modulu Unity vyměnili 12 z 18 bloků elektroniky řídící nabíjení akumulátorů a znovu zprovoznili komunikační systém, když vyměnili jeho rozvodnou jednotku. V dalších dnech astronauti vyměnili elektroniku nabíjení také v modulu Zarja a přemisťovali do stanice materiál dovezený raketoplánem - celkem se jednalo o 1618 kg, včetně 311 kg pitné vody. Naopak do raketoplánu bylo přeneseno 89 kg, především vadných zařízení k provedení analýz.

3. června 1999 byly v ranních hodinách uzavřeny průlezy mezi ISS a raketoplánem (posádka strávila ve stanici 79,5 hodiny) a poté byla motory raketoplánu zvýšena oběžná dráha ISS. Po osmihodinovém odpočinku posádky se raketoplán od ISS oddělil a vzdálil se na 120 metrů. V této vzdálenosti raketoplán stanici dvakrát oblétl a astronauti pořizovali fotografie pro detailní analýzy. Po skončení vizuální inspekce (to už bylo 4. června podle greenwichského času - UT) se raketoplán začal od stanice vzdalovat. Posádka v následujících dvou dnech plnila další úkoly, mj. vypustila studentskou družici Starshine, a na letišti Kennedyho kosmického střediska na Floridě přistála 6. června po šesté hodině UT (po druhé hodině ranní místního času).

V příštích týdnech se objevily další překážky budování stanice. V červenci NASA zjistil závadu kabeláže u všech raketoplánů, a proto byly jejich lety na půl roku zastaveny a při testování amerického modulu Destiny (další modul, který měl rozšířit ISS) se objevily závady na jeho systémech. Američané proto museli jednat s ruskou stranou o posunutí startu modulu Zvezda do roku 2000. Na ruské straně zase vznikla obava, že po dlouhodobé nečinnosti nebude správně fungovat naváděcí systém Kurs na modulu Zarja a tak začali připravovat posádku pro mimořádný let Sojuzu. Úkolem posádky složené z Gennadije Padalky a Nikolaje Budarina by v případě selhání automatiky bylo odstartovat ke stanici a zajistit ručně připojení modulu Zvezda.

Další ranou byly dvě havárie nosných raket typu Proton: 5. července 1999 havarovala raketa vynášející družici Raduga a 27. října havarovala raketa s družicí Ekspress A. Vyšetřování zjistilo, že havárie způsobila technologická nekázeň při výrobě motorů a tak bylo nutné raketu Proton připravenou pro vynesení modulu Zvezda vrátit z kosmodromu do výrobního závodu ke kontrole a případné opravě.

Souhrn všech nepředpokládaných situací vedl k tomu, že modul Zvezda odstartoval k ISS teprve 12. července 2000 a 26 července se bez problémů automaticky připojil k ISS - mimořádný let Sojuzu tak mohl být odvolán.

Následovaly lety nákladní lodi Progress M1-3 (v srpnu), raketoplánu Atlantis (v září) a raketoplánu Discovery (říjen), které dopravily na stanici další vybavení a materiál pro provoz. Těmito expedicemi byla dokončena příprava ISS k přijetí první dlouhodobé expedice a jejímu postupnému zabydlování.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[2] A. Vítek: Mezinárodní kosmická stanice - in: Vesmír, ročník 2000, číslo 3
[3] http://www.lib.cas.cz/space.40/[4] http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/main/index.html

-----
Příště: Raketový výzkum atmosféry v SSSR; plánované zveřejnění: 4.6.2012.