Sonda Evropské kosmické agentury Rosseta při své pouti Sluneční soustavou už více než dva a půl roku "spí".
Sonda Rosetta při vysazení přistávacího moduluESA
Ale zítra v 11 hodin našeho času vyhlásí řídicí počítač budíček a sonda se postupně bude oživovat. Předpokládá se, že celý proces potrvá kolem šesti hodin, a tak řídicí středisko ESOC v německém Darmstadtu přijme informaci o připravenosti sondy k další práci mezi 18:30 a 19:30 hod. našeho času. Proces oživování systémů sondy probíhá bez zásahu pozemního střediska.
V průběhu dalšího letu čeká sondu nejdůležitější a zatím v historii kosmonautiky neuskutečněný pokus - sonda se přiblíží ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, vyrovná rychlost letu s kometou a pokusí se vysadit na povrch jejího jádra výsadkový modul pojmenovaný Philae (podle ostrova v řece Nil). Pokud se předchozí sondy zabývaly výzkumem komet, jednalo se vždy o rychlý průlet a vědecká pozorování z bezprostřední blízkosti byla omezena na poměrně krátkou dobu. Tentokrát se sonda dostane na dráhu kolem jádra komety a bude provádět vlastní průzkum a retranslaci výsledků z přistávacího modulu.
Vědecký pracovník projektu Matt Taylor z Evropské kosmické agentury přirovnal výsadek modulu na kometu k přistání kosmické lodi zachraňující Zemi ve známém filmu Armagedon. "Koule špinavého ledu" je pro měkké přistání složitým problémem - gravitace je minimální a výsadkový modul proto musí být opatřen na přistávacích nohách šrouby, které se po přistání zavrtají do povrchu tělesa a udrží modul na kometě. Úkolem přistávacího modulu, jehož hmotnost je asi 100 kg, bude také odebrání vzorku povrchové vrstvy a jen tímto úkonem by se mohl modul opětovně vznést z povrchu komety.
Sonda Rosetta je ve vesmíru už desátý rok - odstartovala 1. března 2004 - a její dosavadní cesta byla velice pestrá. 4. března 2005 proletěla v blízkosti Země, která sondu urychlila a změnila trasu; další gravitační manévr proběhly v roce 2007: 25. února sonda využila planetu Mars a 13. listopadu opět Zemi. 5. září 2008 prolétla Rosetta v blízkosti planetky Steins a prováděla její průzkum. V následujícím roce, 13. listopadu, proletěla sonda opět v blízkosti Země a tentokrát byla urychlena na dráhu, jejíž nejvzdálenější bod leží poblíž dráhy planety Jupiter.
Rosetta 10. července 2010 proletěla kolem další planetky (Lutetia) a opět provedla během průletu základní výzkum tohoto tělesa. Poté byly přístroje sondy vypnuty a celé sonda přešla do režimu spánku. A jak už bylo zmíněno, zítra období klidu končí a Rosetta bude uvedena plně do provozu.
Pokud bude sonda v dobrém stavu je další plán takový:
22. května 2014 přiblížení ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která se v té době bude nacházet asi v polovině vzdálenosti mezi Jupiterem a Marsem a poletí směrem k Slunci;
10. listopadu 2014 vysazení přistávacího modulu na jádro komety.
