Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budíček pro Rosettu

19. 01. 2014 15:42:10
Sonda Evropské kosmické agentury Rosseta při své pouti Sluneční soustavou už více než dva a půl roku "spí".
Sonda Rosetta při vysazení přistávacího moduluSonda Rosetta při vysazení přistávacího moduluESA

Ale zítra v 11 hodin našeho času vyhlásí řídicí počítač budíček a sonda se postupně bude oživovat. Předpokládá se, že celý proces potrvá kolem šesti hodin, a tak řídicí středisko ESOC v německém Darmstadtu přijme informaci o připravenosti sondy k další práci mezi 18:30 a 19:30 hod. našeho času. Proces oživování systémů sondy probíhá bez zásahu pozemního střediska.

V průběhu dalšího letu čeká sondu nejdůležitější a zatím v historii kosmonautiky neuskutečněný pokus - sonda se přiblíží ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, vyrovná rychlost letu s kometou a pokusí se vysadit na povrch jejího jádra výsadkový modul pojmenovaný Philae (podle ostrova v řece Nil). Pokud se předchozí sondy zabývaly výzkumem komet, jednalo se vždy o rychlý průlet a vědecká pozorování z bezprostřední blízkosti byla omezena na poměrně krátkou dobu. Tentokrát se sonda dostane na dráhu kolem jádra komety a bude provádět vlastní průzkum a retranslaci výsledků z přistávacího modulu.

Vědecký pracovník projektu Matt Taylor z Evropské kosmické agentury přirovnal výsadek modulu na kometu k přistání kosmické lodi zachraňující Zemi ve známém filmu Armagedon. "Koule špinavého ledu" je pro měkké přistání složitým problémem - gravitace je minimální a výsadkový modul proto musí být opatřen na přistávacích nohách šrouby, které se po přistání zavrtají do povrchu tělesa a udrží modul na kometě. Úkolem přistávacího modulu, jehož hmotnost je asi 100 kg, bude také odebrání vzorku povrchové vrstvy a jen tímto úkonem by se mohl modul opětovně vznést z povrchu komety.

Sonda Rosetta je ve vesmíru už desátý rok - odstartovala 1. března 2004 - a její dosavadní cesta byla velice pestrá. 4. března 2005 proletěla v blízkosti Země, která sondu urychlila a změnila trasu; další gravitační manévr proběhly v roce 2007: 25. února sonda využila planetu Mars a 13. listopadu opět Zemi. 5. září 2008 prolétla Rosetta v blízkosti planetky Steins a prováděla její průzkum. V následujícím roce, 13. listopadu, proletěla sonda opět v blízkosti Země a tentokrát byla urychlena na dráhu, jejíž nejvzdálenější bod leží poblíž dráhy planety Jupiter.

Rosetta 10. července 2010 proletěla kolem další planetky (Lutetia) a opět provedla během průletu základní výzkum tohoto tělesa. Poté byly přístroje sondy vypnuty a celé sonda přešla do režimu spánku. A jak už bylo zmíněno, zítra období klidu končí a Rosetta bude uvedena plně do provozu.

Pokud bude sonda v dobrém stavu je další plán takový:
22. května 2014 přiblížení ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která se v té době bude nacházet asi v polovině vzdálenosti mezi Jupiterem a Marsem a poletí směrem k Slunci;
10. listopadu 2014 vysazení přistávacího modulu na jádro komety.

Autor: Jam Sedláček | neděle 19.1.2014 15:42 | karma článku: 11.93 | přečteno: 363x

Další články blogera

Jam Sedláček

Byl indický řidič zabit meteoritem?

V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.

9.2.2016 v 7:00 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 575 | Diskuse

Jam Sedláček

Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě

Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.

2.1.2016 v 8:43 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 673 | Diskuse

Jam Sedláček

Dvě rány pro ruskou kosmonautiku

V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.

16.5.2015 v 9:11 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 922 | Diskuse

Jam Sedláček

Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"

V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".

10.5.2015 v 12:20 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 903 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.50 | Přečteno: 392 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.89 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 579 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.30 | Přečteno: 483 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 521 | Diskuse
Počet článků 549 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 983
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.