Alan Bartlett Shepard

2. 05. 2011 6:00:00
Prvním americkým astronautem, který "nahlédl" do vesmíru při balistickém letu, se před padesáti lety - 5. května 1961 - stal příslušník amerického námořnictva a člen první sedmičky amerických astronautů Alan B. Shepard.
Alan Bartlett ShepardAlan Bartlett ShepardNASA

Alan Shepard, zvaný Al, se narodil 18. listopadu 1923 v East Derry v New Hampshire, jeho otcem byl armádní plukovník Alan Bartlett Shepard Sr. a matkou Renza Emerson Shepard[ová]. V East Derry vyrůstal a už od mládí se zajímal o letadla. Na nedalekém letišti prováděl různé práce výměnou za možnost svést se na palubě letadel. Na letiště vzdálené desset kilometrů dojížděl na kole.
V roce 1944 dokončil studia na U.S. Naval Academy v Annapolis a poté sloužil na torpédoborci Cogswell, který se zapojil do bojových akcí druhé světové války v Tichém oceánu. Později se Shepard stal pilotem a po závěrečném výcviku na základnách Corpus Christi (Texas) a Pensacola (Florida) byl přiřazen ke 42. letce v Norfolku. S letkou byl přidělen k létání na letadlových lodích působících ve Středozemním moři.
V roce 1950 absolvoval US Naval Test Pilot School na základně Patuxent River v Marylandu a poté působil jako zkušební pilot. Mimo jiné se podílel na testech maximálního dostupu letadel a tankování letadel za letu. Shepard létal na strojích F3H Demon, F8U Crusader, F4D Skyray a F11F Tigercat. Později létalna základně Moffett Field v Kalifornii a s Fighter Squadron 193 se zúčastnil na dvou misích letadlové lodi USS Oriskany do západního Pacifiku. Celkem nalétal kolem 8000 hodin, z toho na tryskových letadlech asi 3700.
Shepard v roce 1957 dokončil studia Naval War College v Newport (Rhode Island) a poté pracoval ve štábu velitelství amerického válečného loďstva, kde byl pověřen řízením služby leteckého provozu.
V roce 1958 byl Shepard zařazen do výběru kandidátů na astronauty a po závěrečných testech, které proběhly v polovině února 1959, výběrová komise rozhodla, že výběrem úspěšně prošel. Ve čtvrtek 2. dubna 1959 se oficiálně stal členem prvního týmu amerických astronautů, když ho plukovník Charles Donlan z NASA (National Aeronautics and Space Administration) vyzval k nástupu do výcviku. (K týmu prvních amerických astronautů se hodlám v některém z příštích článků vrátit.) 9. dubna 1959 byla sedmička prvních amerických kandidátů na lety do kosmu představena v zasedací síni NASA ve Washingtonu novinářům a během dubna tento tým zahájil na letecké základně v Hamptonu ve Virginii astronautický výcvik (pro zajímavost: všichni členové této sedmičky se postupně podívali do vesmíru). V Hamptonu bylo v rámci NASA Langley Research Center zřízeno astronautické výcvikové středisko. Později se do Hamptonu přestěhovaly také rodiny astronautů. Tomáš Přibyl v [4] uvádí, že astronauti byli představeni věřejnosti už 2. dubna, [5] uvádí datum 8. dubna 1959).
Koncem června 1960 byly zahájeny testy kosmické lodi Mercury a její nosné rakety Redstone, s níž se počítá pro balistické lety. Každý z astronautů sleduje určenou část přípravy, Shepard se věnuje systémům pro sledování lodi během letu a problematice přistání na hladinu moře. Astronauti tak sami přispívali k bezpečnosti a úspěšnosti kosmického letu a nejednou poskytli konstruktérům užitečné podněty. Shepard sám měl za úkol propracovat nejefektivnější opuštění kabiny po přistání a navíc vymyslel způsob jak opustit kabinu i pod vodní hladinou pro případ, že se kabina začne potápět. V této souvislosti se uvádí i historka, při které Shepard s Glennem požádali techniky z firmy McDonnell Aircraft Corp. o konstrukci zařízení pro případ náhlé nevolnosti astronauta. Astronauti svými argumenty přesvědčili o nutnosti podobného zařízení, ale krátce poté zaslali do firmy sáček, který je k dispozici cestujícím v každém letadle, s poznámkou: "Zde je řešení problému nevolnosti."
22. února 1961 oznámil NASA kandidáty na první balistický let do kosmu, jimiž byli John Glenn, Virgil Grissom a Alan Shepard. Tato trojice pak zahájila specializovaný výcvik zaměřený na uskutečnění prvního letu do kosmu. Koncem března pak Robert R. Gilruth, vedoucí skupiny kosmických letů v Langleyho výzkumném středisku, rozhoduje, že prvním astronautem na balistické dráze bude Shepard a náhradníkem bude Glenn. Toto rozhodnutí ale není veřejné a Shepard jako první astronaut je nedopatřením na tiskové konferenci představen novinářům až 2. května 1961. Podle původního plánu mělo být jeho jméno zveřejněno až v okamžiku startu, aby se zabránilo nežádoucímu zájmu novinářů o konkrétního astronauta.
Alan Shepard se 5. května 1961 stal prvním Američanem, který "nahlédl" do kosmu; stalo se tak necelý měsíc po letu Jurije Gagarina. Start nosné rakety Redstone s kabinou Mercury byl z Cape Canaveral, celý let i přistání lodi a její doprava na letadlovou loď Lake Champlain bylo vysíláno v přímém přenosu televize a rozhlasu (Gagarinův start bylo oznámen až v době, kdy vlastně dokončoval svůj oblet Země). Shepard letěl v kabině Mercury, kterou pojmenoval Freedom 7 (sedmička měla zdůraznit počet astronautů v prvním týmu a byla součástí pojmenování všech lodí Mercury). Shepardův let po balistické dráze do výšky asi 188 km trval necelých 16 minut, z toho v beztíží pobýval asi 5 minut (bližší k tomuto letu v článku "První americké ́skoky ́ do vesmíru"). Po svém balistickém letu byl Shepard jmenován velitelem lodi Mercury MA-10 (Freedom 7-II), která měla na orbitě strávit minimálně dva dny, ale tento let byl 13. června 1963 pro přílišnou rizikovost a zahájení prací na programi Gemini zrušen. V době realizace programu Gemini měl být Shepard společně s Thomasem Staffordem členem první posádky, ale zdravotní potíže (byl u něho zjištěn Ménierův syndrom v levém uchu) plány překazily (do posádky Gemini 3 pak byli zařazeni V. Grissom a J. Young). A tak se Shepard po svém prvním balistickém letu na hranici vesmíru stal až velitelem letu Apolla 14 a v únoru 1971 byl pátým pozemšťanem, který se procházel po Měsíci v kopcovité oblasti Fra Mauro (na dvou "vycházkách", kdy se vzdálil až 2190 metrů od místa přistání, strávil na povrchu Měsíce celkem 9 hodin 17 minut; v [8] se uvádí 9 hodin 23 minut a v [6] 9 hodin 24 minut). Pro zajímavost: Shepard byl prvním astronautem, který na Měsíci odpálil golfový míček. Shepard byl přitom jediným z původní sedmičky astronautů, který přistál na Měsíci; Schirra byl zase jediným, který létal na třech typech lodí: Mercury, Gemini i Apollo.
505t1.jpgPo úspěšném letu byl Shepard oslavován jako národní hrdina a na mítincích ve Washingtonu (zde se sešlo 250 tisíc lidí), New Yorku a Los Angeles obdržel čestné medaile a vyznamenání. Astronauta také 8. května 1961 přijal v Bílém domě osobně prezident Spojených států John F. Kennedy a předal mu NASA Distinguished Service Medal.
V roce 1962 byl Shepard jmenován jako záložní pilot pro let Mercury MA-9 (v lodi pojmenované Faith-7 dne 15. května 1963 odstartoval na více než jednodenní let podle plánu Gordon Cooper); jednalo se o závěrečný let v rámci programu Mercury.
V lednu 1963 byl Shepard jmenován do čela Astronaut Office, který byl odpovědný za koordinaci výcviku a kontrolu všech aktivit a vybavení týmu astronautů; také ostatní příslušníci prvního týmu byli pověřeni novými úkoly souvisejícími a výcvikem nových adeptů a realizací programů Gemini a Apollo). Činnost v této funkci částečně omezovala jeho možnosti výcviku, a proto nebyl jmenován do žádné další posádky (neopominutelným důvodem ale byly i zmíněné zdravotní problémy). V květnu 1969 se Shepard vrátil do plného výcviku a krátce nato byl jmenován velitelem hlavní posádky letu Apollo 14.
Nedlouho po měsíčním letu (v červnu 1971) opustil Shepard funkci ve vedení astronautického úřadu a k 1. srpnu 1974 odešel i z týmu astronautů NASA (současně opustil i vojenské námořnictvo). Po přechodu do civilu se věnoval podnikatelské činnosti a stal předsedou společnosti Marathon Construction Corp. v texaském Houstonu, kde působil až do roku 1993, a současně byl v představenstvech několika dalších společností; po roce 1993 se stal prezidentem Seven Fourteen Enterprises, neziskové oragnizace, která zajišťovala vědeckou praxi a stipendia pro nadané studenty.
Alan Shepard zemřel 21. července 1998 v Pebble Beach (Kalifornie), kde trávil několik posledních let. Bezprostřední příčinou jeho smrti byla leukémie, která u něj byla daignostikována o dva roky dříve. Shepard měl tři dcery a šest vnoučat.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Codr: Sto hvězdných kapitánů, Práce, Praha 1982
[2] J. Doubek, J. Kolář, A. Vítek: Človek vo vesmíre, Šport, Bratislava 1969
[3] K. Pacner: Kolumbové vesmíru, Mladá fronta, Praha 1976
[4] T. Přibyl: Mercury: Americké krůčky do vesmíru - in: Svět speciál, Extra Publishing, Brno 2009
[5] http://www.achievement.org/autodoc/page/she0bio-1
[6] http://www.astronautix.com/astros/shepard.htm
[7] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/shepard-alan.html (oficiální životopis)
[8] http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/USA/SHEP-AB2.HTM

-----
Příště: První americký balistický let do vesmíru; plánované zveřejnění: 5.5.2011.

Autor: Jan Sedláček | pondělí 2.5.2011 6:00 | karma článku: 8.47 | přečteno: 1903x

Další články blogera

Jan Sedláček

NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy

Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.

31.3.2018 v 8:01 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 928 | Diskuse

Jan Sedláček

Nárůst extrémních meteorologických jevů

Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.

23.3.2018 v 8:18 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 576 | Diskuse

Jan Sedláček

Vzniknou Kosmické síly Spojených států?

V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).

21.3.2018 v 7:31 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 332 | Diskuse

Jan Sedláček

Satelitní navigace potřebuje alternativu

V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.

17.3.2018 v 7:14 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 462 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 855 | Diskuse

Petr Bajnar

O lidské (ne)inteligenci

Slovo inteligence vnímá většina lidí jako synonymum slova chytrost. Ve skutečnosti mezi pojmy chytrý a inteligentní člověk není rovnítko.

13.2.2019 v 16:52 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 501 | Diskuse

Zdenek Slanina

Kdo byl dle Alberta Einsteina 'Největší myslí americké historie'?

Na otázku, kdo dle Alberta Einsteina byla největší mysl americké historie, čtenáře těžko napadne správná odpověď. A to ani při nabídnutí legendy k tajence, že se narodila 11. února. Ne, Tomáše Alvu Edisona Einstein na mysli neměl.

11.2.2019 v 19:02 | Karma článku: 29.40 | Přečteno: 3379 |

Dana Tenzler

Fyzika v kuchyni - proč zůstane plastik po umytí v myčce mokrý

Všechno, co jste dali do myčky, se krásné umylo a dokonce vyleštilo. Jen plastové nádobí zůstalo mokré a flekaté. Na vině není myčka, na vině je ... fyzika. (délka blogu 5 min.)

11.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.60 | Přečteno: 1249 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie relativity jako podvod? Aneb je ta tužka opravdu zlomená?

Občas se můžete dočíst názor, že je Einstein slavný neprávem, neboť je jeho teorie relativity podvod a všechny relativistické efekty jako kontrakce délek nebo dilatace času jsou jen zdánlivé. Tento názor není tak úplně nesmyslný.

10.2.2019 v 19:32 | Karma článku: 36.26 | Přečteno: 1802 | Diskuse
Počet článků 556 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1007
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Najdete na iDNES.cz