Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Stréko, mate mócho na repáku. Jsem Sokolovan, možná je to chebné...R^:-)

0 0
možnosti

J70i85r32i 61T82i89c24h39y

19. 7. 2019 16:37

Kdysi jsem zavital na Domazlicko, bohuzel jen na kratko, chodske nareci jsem nenasel. Rodina meho otce mluvila doma "po nasem", pak vsichni presedlali na cestinu, jen v rodinnych slezinach si vypraveli slonzacke vtipy. Take jsem jako dite zazil nareci na Slovacku. Mnoha nareci ted mizi, nektere skutecne jazyky uz prakticky vymizely ~ keltske, luzicke, severoamerickych domorodcu.

0 0
možnosti

Děkuji autorovi za fundovaný úvod do nářečí mého rodného kraje. Přesto si dovolím s něčím málo nesouhlasit a něco doplnit:

Hanácká náhrada české hlásky ú nebo dvojhlásky ou je prakticky výlučně ve tvaru ó, jak autor uvádí. Tedy brouk - brók, úkol - ókol. Ale pozor, verze s písmenem h na začátku již nepatří do nářečí hanáckého, nýbrž horáckého. Odtud tedy rozdíl mezi verzemi slova upadnout: Hanácky opadnót, horácky hopadnót. Výjimečně je hláskou o nahrazena také hláska i, přičemž dochází i k dalším změnám ve slově a to včetně rodu: Česky břicho, hanácky břoch.

Procvičme si rozdíl mezi nářečími na hanácké říkance:

Hanácky: Ovázale antikrista o potynky o plota a on se jim ocaploval a otekl jim za homna.

Horácky: Hovázale antikrista ho potynky ho plota, a hon se jim hocaploval a hotekl jim za homna.

Český překlad: Uvázali antikrista u putýnky u plotu, a on se jim ukroutil a utekl jim do vedlejší ulice (eventuálně dozadu, pryč).

Budu rád, když se autor rozboru hanáckého nářečí bude dále věnovat, neboť toto etnografické unikum stejně jako mnohá další nemilosrdná globalizace ničí a není kde si stěžovat.

Hanácké překlad: Bodo rád, ešle se autor rozboro hanácké řeče bode furt dál věnovat, protože tahle etnografická zajimavost sténě jako mnohe dalši nemilosrdná globalizaca niči a néni kemo dát po čoni!

1 0
možnosti

Jistě je tomu tak jak píšete. V řadě literatury se h na začátku slov přisuzuje k horáckému nářečí, ale, jak jsem uvedl v textu blogu, nářečí se liší vesnici od vesnice a v oblasti, jíž se můj rozbor věnuje (obce Borotín, Vanovice, Cetkovice) se h na začátku slov běžně používá - hopnót (upnout), hōcho (ucho), hóské (úzký), hóřada (ouřada). Rodilí mluvčí z uvedené oblasti to h na začátku slov používají! Proto také toto nářečí označuji jako malohanácké.

Jedná se o okrajovou oblast, kde se mísila nářečí hanácká (středomoravská) s nářečími českomoravskými a objevuje se i vliv němčiny (např. handlovat = obchodovat, šléfiř = brusič, verkē = nářadí). Za 1. republiky byla kolem nedalekého Jevíčka a vzdálenější Moravské Třebové silná německy mluvící menšina.

U nás se Vámi zmíněná říkačka říkala: "Hōvázalē Hanze Christa hō pōtynkē hō hōcha a von se jim hōcaploval a hōletěl do lesa."

0 0
možnosti

P41e51t65r 53D67r30a57p47a98l

19. 7. 2019 11:00

nejlíp to my hanáci máme s vyjmenovanýmy slovy: me, mét, hmez, mélet sa, meš, meslet...

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS