Proti Koperníkovi

(mimochodem katolickému kanovníkovi) vystupovali zuřivě především němečtí luteráni. I na katolické straně se sice vyskytly pokusy Koperníkovy hypotézy odsoudit, ale kardinál Belarmin, jeden z nejučenějších duchovních té doby, který v  Římě vedl jezuitskou kolej a římskou inkvizici, odpověděl, že k odsouzení Koperníkova učení není žádný důvod. Pouze zdůraznil, že dokud není možno k  potvrzení Koperníkova obrazu světa předložit nepochybné důkazy, bylo by nerozumné tento systém lidem vnucovat.

Galieo se pak pro své astronomické objevy těšil velké přízni samotného papeže Pavla V. i Urbana VIII. a kardinál del Monte o něm prohlásil: „Kdyby to bylo v době římské republiky, byl by mu postaven pomník na Kapitolu.“ Pozdější rozchod s církví nebyl kvůli jeho vědeckým objevům, ale kvůli scestným teologickým závěrům, které z nich vyvozoval (chybné byly ostatně i jeho přírodovědné závěry, např. příliv a odliv je podle něho důsledkem pohybu Země kolem Slunce).

Doporučuji raději

tento článek: http://scienceworld.cz/clovek/heliocentrismus-cirkvi-puvodne-nevadil-2432

Re: Doporučuji raději

Tendenční článek, který jako ostatní podobné články naprosto pomíjí meritum věci, tedy čím argumentovala církev.

Byla to pasáž z knihy Jozue, kde Bůh zastavil Slunce. Slunce se tedy pohybuje, Země stojí.

Církev si uvědomila nebezpečnost výzkumu astronomů, pokud by byla zpochybněna pravdivost části Bible, může být zpochybněna celá.

To by byl z hlediska církve "konec světa".

Trochu zkreslený pohled

Nejsem odborník na historii heliocentrismu, ale faktem je, že o Ptolemaiově modelu v Koperníkově době pochyboval skoro každý, včetně kardinála Bellarminiho. Pozorování prostě nesouhlasila s modelem a zavádění epicyklů bylo evidentně jen zalepováním děr.

Narozdíl od spekulujícího Koperníka se Brahe pokusil heliocentrický systém skutečně dokázat změřením paralaxy. Svoje pozorování ale interpretoval tak, že heliocentrický model naopak vyvracejí. To, že by hvězdy mohly být od Zěmě tak vzdáleny, že paralxu nelze pozorovat, si tehdy totiž nedokázal představit nejen on ale absolutně nikdo.

Koperníkův systém byl zavržen jako nevědecký. Byl v rozporu s pozorováním planet a hvězd ještě víc než model Ptolemaiův (planety se prostě pohybovaly po jiných drahách, než jim model určil, a u hvězd nebyla pozorována paralaxa). Koperník ani nepřinesl žádné zjednodušení, protože epicykly v jeho modelu zůstaly. Průlom udělal až Keppler, jehož model byl tak jednoduchý a jasný, že byl obecně přijat.

slunce obíhá okolo saggitarusA

slunce ale taky obíhá a to kolem masivní černé díry SaggitarusA, která je středem mléčné dráhy. to bude brzy aktuální, protože v roce 2012 slunce projde akrečním diskem galaxie, tj,. velká šance kolizí. mléčná dráha je součástí binárního systému s galaxií andromeda, přičemž obě galaxie obíhají okolo bodu velmi blízko centru mléčné dráhy, a obě galaxie jsou na kolizním kurzu. co když celý náš vesmír je jen nějáký elektron obíhající okolo atomu?