Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Astronomie v 19. století

Konec 18. století a začátek 19. století přinesl první úspěchy v oblasti výzkumu hvězdného vesmíru. Bylo shromážděno velké množství informací o hvězdách, jejich jasnostech a jejich pohybu v prostoru.

Značnou měrou se o to zasloužil vynikající anglický (původem z Německa) astronom Frederick William Herschel (1738 - 1822). Pro svá astronomická pozorování si postavil vlastní dalekohledy; ve zhotovování zrcadlových dalekohledů byl daleko vepředu před ostatními výrobci. Jeho nejlepším dalekohledem byl reflektor, jehož zrcadlo mělo průměr 122 cm a ohniskovou vzdálenost 12 metrů, a který dokončil v roce 1789. Herschel, který objevil planetu Uran (1781), její dva měsíce a dva měsíce Saturnu (Mimas a Enceladus), se zasloužil zejména o výzkum dvojhvězd a jeho významným počinem bylo potvrzení pohybu Slunce a určení směru tohoto pohybu.
Po objevu planety Uranu se zájem astronomů obrátil k hledání planety předpokládané mezi drahami Marsu a Jupitera. Místo velké planety ale objevili menší tělesa - planetky. První z nich (Ceres) byla objevena italským astronomem Giuseppe Piazzim (1746 - 1826) v první den nového století, následovaly v roce 1802 (Pallas), 1804 (Juno) a 1807 (Vesta). První planetka, Ceres, ale byla po svém objevu nějaký čas uznávaná jako planeta. Teprve po nalezení dalších planetek jí bylo toto "privilegium" odebráno a planetky byly považovány za trosky dřívější velké planety. Dnes se sice počet planetek odhaduje v řádu miliónů, ale jejich souhrnná hmotnost ani zdaleka nedosahuje hmotnosti nejmenších planet sluneční soustavy.
Největším úspěchem nebeské mechaniky v 19. století byl objev planety Neptun. Na základě poruch v pohybu planety Uran. Její polohu vypočítali francouzský astronom Joseph Leverrier (1811 - 1877) a anglický matematik John Adams (1819 - 1892). A 25. září 1846 Neptun objevil v souhvědí Kozoroha německý astronom Johann G. Galle (1812 - 1910), a to téměř přesně v místě, které označil Leverier. Odchylka byla pouhých 52 obloukových vteřin; Neptun se tak stal jedinou planetou, kterou "objevili" teoretikové a jeho objev byl velkým triumfem Newtonovy gravitační teorie. Polohu neznámé planety sice vypočetl Adams o osm měsíců dříve než Leverrier (ten svůj výpočet zveřejnil v červnu 1846), ale jeho výpočtům nevěnovali ředitelé cambridgské ani greenwichské observatoře žádnou pozornost.
V první polovině 19. století se podařilo na základě přesných pozorování změřit paralaxu několika hvězd, což byl začátek přesného určování vzdáleností hvězd. Tento úspěch byl spojen s pracemi několika astronomů: ruského V. J. Struveho (1793 - 1864), německého F. W. Bessela (1784 - 1846) a anglického T. Hendersona (1798 - 1844). Struvemu se po čtrnáctiměsíčním měření (jež probíhala v letech 1835 a 1836) podařilo změřit velikost paralaxy hvězdy Vegy v souhvězdí Lyry. V měřeních sice pokračoval až do roku 1837, ale paralaxu se mu nepodařilo zpřesnit. V roce 1838 změřil Bessel paralaxu hvězdy 61 v souhvězdí Labutě a později oznámil Henderson změření paralaxy alfa Centauri. Hendrson svá měření prováděl na observatoři na Mysu Dobré naděje v jižní Africe; tato observatoř byla po dlouhou dobu jediným centrem astronomických pozorování na jižní polokouli.
Druhá polovina 19. století je charakteristická rychlým rozvojem přístrojové techniky a nástupem astrofyziky. Astrofyzika vznikla především jako důsledek uplatnění výzkumů Gustava Roberta Kirchhoffa (1824 - 1887) a Roberta Wilhelma Bunsena (1811 - 1899), kteří zjistili vztah mezi spektrálními čarami a chemickým složením zdroje světla. Ale spektrální čáry ve slunečním spektru pozoroval již počátkem 19. století Joseph Fraunhofer (1787 - 1826). Spektrální analýza se pak stala rozšířenou metodou výzkumu a využívala se také pro studium pohybu hvězd (když se využíval Dopplerův princip, objevený v roce 1842, na posun spektrálních čar ve spektru). Ze studia spektrálních čár se tak dařilo získat mnohem více informací - chemické složení zdroje světla, teplotu zdroje světla, vlastnosti magnetického pole a další. Ke vzniku astrofyziky přispěl také rozvoj astronometrické fotometrie a zavedení fotografických metod do astronomie. Rozvoj fotometrie umožnil zpřesnit klasifikaci hvězd podle podle zdánlivých hvězdných velikostí a hlavní přínos fotografií tkvěl v tom, že na fotografických deskách mohly být porovnávány pozice vesmírných těles v různých časových obdobích. A delší expozice přispěla k tomu, že mohly být zachyceny objekty s nižší jasností, naž mohly být zaznamenány přímým pozorováním. (Mimochodem první daguerrotypie Měsíce byla pořízena 2. ledna 1839, tedy pět dní předtím, než byl tento vynález Louisem Daguerrem /1787 - 1851/ oznámen francouzské Akademii věd a první kvalitní fotografie Slunce byla pořízena v roce 1845.) Druhá polovina století se také zasloužila o studium objektů ležících mimo naši Galaxii (jako první vyfotografoval americký astronom William C. Bond /1789 - 1859/ v roce 1850 hvězdu Vegu) a koncem století se podařilo aplikovat fotografii do výzkumu mlhovin.
Významným přínosem k vylepšení astronomických dalekohledů bylo odstranění optických vad objektivů. Anglický optik John Dolland (1706 - 1761) odstranil barevnou vadu tím, že spojil konkávní čočku vyrobenou z olovnatého skla s konvexní čočkou vyrobenou z flintového skla s mírně nižší hustotou (achromatické čočky). A další vylepšení přišlo v roce 1805, kdy švýcarský sklář Pierre Louis Guinand (1748 - 1824) přišel s novou metodou míchání skloviny, která byla zbavena do té doby běžných bublinek. Guinand tak mohl vyrábět čočky většího průměru; doposud bylo možné vyrábět opticky kvalitní čočky jen do průměru kolem 6 cm. Guinand poté působil v Německu, mj. spolupracoval s Fraunhoferem, a později se nová technika výroby skla rozšířila do Francie a Anglie. Současně se začaly v Evropě stavět dalekohledy (refraktory) s většími průměry objektivů. Nové přístroje byly součástí observatoří, které se od počátku stoeltí začaly stěhovat ven z velkých měst. Mezi nejvýznamější observatoře se zařadila Pulkovská hvězdárna, budovaná od 30. let 19. století
Převahu evropských astronomických přístrojů zmínil v roce 1825 také americký prezident John Quincy Adams (1767 - 1848), který uvedl, že zatímco v Evropě je 130 přístrojů, Amerika má jen několik kusů. Díky jeho iniciativě se tak i do amerických observatoří dostávaly nové přístroje dovezené z Evropy. Například v roce 1847 byl refraktor s patnáctipalcovým objektivem zprovozněn na Harvard College Observatory v Cambridge (Massachusetts), která byla založena v roce 1839; dalekohled zakoupený za prostředky získané z darů občanů Bostonu byl poprvé použit k pozorování Měsíce 24. června 1847. Tento přístroj byl následujících dvacet let vůbec největším používaným čočkovým dalekohledem. V roce 1888 se titul "největší refraktor" vrátil zpět do USA, když na Lickově observatoři byl zprovozněn refraktor o průměru 36 palců (asi 91 cm) a v roce 1897 se přesunul, a dodnes zůstal nepřekonán, na Yerkesovu observatoř Chicagské univerzity ve Williams Bay (Wisconsin), kde byl instalován dalekohled s průměrem objektivu 40 palců (101,6 cm). Hmotnost pohyblivých částí dalekohledu dosáhla 20 tun. Pro pařížskou světovou výstavu v roce 1900 byl sice postaven refraktor s objektivem o průměru 125 cm, ale po výstavě nebyl nikdy uveden do provozu. Další vývoj pak vedl cestou velkých zrcadlových dalekohledů (reflektorů); první z takových velkých dalekohledů byl postaven v roce 1908 na americké observatoři na Mount Wilsonu a průměr jeho zrcadla byl 152 cm. Ve své době to byl největší dalekohled na světě a jím pořízené snímky byly dlouho dobu využívané pro astronomická zkoumání.
Devatenácté století také ve větším měřítku zahájilo mezinárodní spolupráci na poli astronomie. Jedním z prvních větších projektů spolupráce observatoří bylo fotografování oblohy s cílem vytvořit mapu celé hvězdné oblohy - Carte du Ciel. Projekt nové mapy hvězdné oblohy byl schválen na kongresu astronomů, který se sešel v Paříži v roce 1887; k tomu malá poznámka: ve stejném roce napsal francouzský chemik a politik Marcellin Berthelot (1827 - 1907), že "Vesmír je už bez tajemství!" Dalším mezinárodním projektem (časově předcházející projektu Carte du Ciel) bylo pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč v roce 1874 a 1882. Přesné pozorování průběhu přechodu z různých míst Země může být kromě jiného použito ke zpřesnění výpočtu vzdálenosti Země od Slunce. Například astronomové z britské Greenwichské observatoře tento jev v roce 1874 sledovali z pěti různých míst světa, mj. z Honolulu, Théb či Kapského Města. (Pro doplnění: přechody Venuše přes sluneční disk se vyskytují po více než sto letech a vždy dva v průběhu zhruba osmi let; nejbližší přechod bude v roce 2012, když předchozí byl v roce 2004.)

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] R. Čeman, E. Pittich: Vesmír 1 Sluneční soustava, Mapa Slovakia Bratislava 2002
[2] J. Grygar, Z. Horský, P. Mayer: Vesmír, Mladá fronta, Praha 1979
[3] J. G. Perel: Dějiny představ o vesmíru, Nakladatelství politické literatury, Praha 1964
[4] http://www.aip.org/history/cosmology/tools/tools-refractors.htm[5] http://www.cfa.harvard.edu/hco/grref.html[6] http://astro.mff.cuni.cz/historie/defaultse3.html[7] http://www.nmm.ac.uk/explore/astronomy-and-time/astronomy-facts/history/astronomy-in-the-19th-century

-----
Příště: Sovětské raketové letouny; plánované zveřejnění: 22.8.2011.

Autor: Jan Sedláček | čtvrtek 18.8.2011 6:00 | karma článku: 10,89 | přečteno: 1608x
  • Další články autora

Jan Sedláček

NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy

Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.

31.3.2018 v 8:01 | Karma: 23,13 | Přečteno: 1172x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Nárůst extrémních meteorologických jevů

Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.

23.3.2018 v 8:18 | Karma: 13,12 | Přečteno: 772x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Vzniknou Kosmické síly Spojených států?

V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).

21.3.2018 v 7:31 | Karma: 12,01 | Přečteno: 527x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Satelitní navigace potřebuje alternativu

V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.

17.3.2018 v 7:14 | Karma: 13,68 | Přečteno: 489x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Ostrý test ruské raketové střely

Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém oznamuje úspěšný test leteckého a raketového systému Kinžal.

13.3.2018 v 7:58 | Karma: 17,46 | Přečteno: 706x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá

6. května 2024

Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...

Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce

6. května 2024

Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....

Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají

6. května 2024

Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...

Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí

5. května 2024  14:36,  aktualizováno  22:53

Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...

  • Počet článků 556
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1051x
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/