Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"

V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket". 

Přestože je autor jedním z nejlepších českých odborníků na problematiku kosmonautiky, domnívám se, že se ve svém článku dopustil několika nepřesností.

Již v úvodním odstavci píše: "Posádce na stanici proto začínají docházet zásoby." 
Podle pravidel, která se při provozu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) již od začátku jejího provozu dodržují, zásoby potravin, vody, hygienických potřeb a dalšího materiálu se udržuje na úrovni, jež umožňuje minimálně 90denní činnost kosmonautů bez doplnění zásob.  Americký úřad NASA ostatně vydal informaci, že zásoby na stanici jsou dostatečné pro bezpečný pobyt astronautů až do příletu následujících dvou zásobovacích lodí. Těmi jsou podle plánů 19. června Dragon CRS-7 a  v srpnu japonská zásobovací loď HTV 5. Mimochodem let japonské zásobovací lodi byl původně naplánován na 1. července 2014 a přestože vozí na stanici téměř 4000 kg materiálu, z toho 480 kg vody (havarovaný Progress vezl celkem 2357 kg, z toho 420 kg), nikde se po odkladu letu neobjevily spekulace, že posádka na ISS je ohrožena nedostatkem zásob. Stejná situace se opakovala po havárii nosné rakety Antares s nákladní kosmickou lodí Cygnus Orb 3, která vezla 2215 kg materiálu a po explozi nosné rakety byla ztracena.

S tím, že zásoby na stanici jsou zatím dostatečné svědčí také informace zveřejněná ruskou tiskovou agenturou TASS, která s odvoláním na Italskou kosmickou agenturu napsala, že astronautka Samantha Cristoforettiová se nevrátí na Zem 14. května, jak se plánovalo, ale její pobyt (a Antona Škaplerova a Terryho Virtse) bude asi o měsíc prodloužen. Podle nejnovějších zpráv se bude o úpravě plánu pilotovaných letů na ISS jednat v příštím týdnu, ale předběžně se hovoří o tom, že let Sojuzu TMA-17M by mohl být z května odležen na přelom června a července.

Poznámku mám k větě: "Kosmický náklaďák vezl zásoby pro šestičlennou posádku."
Správnější by bylo uvést, že Progress vezl zásoby zejména pro ruský segment stanice; pro americký segment bylo určeno "jen" 115 kg.

K otázce náhrady ekologických a dalších škod způsobených provozem raket.
Ne vždy se jedná o "drobné". Lze to dokumentovat například na vývoji náhrad ekologických škod požadovaných Kazachstánem po haváriích ruských nosných raket. V roce 1999, kdy se v říjnu zřítila startující raketa Proton byly škody vyčísleny na 271.000 dolarů, ale v roce 2013 po pádu stejného typu rakety 2. července už Kazachstán požadoval přibližně 76 miliónů dolarů. Pro srovnání: za celoroční pronájem kosmodromu Bajkonur a dopadových oblastí platí Roskosmos 150 miliónů dolarů.  

Následující poznámky se týkají počtu objektů na oběžných drahách.
V článku se píše: "Na drahách okolo Země krouží stovky družic aktivních i těch se skončenou životností..."; skutečnost je taková, že na konci prvního čtvrtletí letošního roku je na oběžných drahách sledováno 3907 funkčních i nefunkčních družic a 13.019 částí nosných raket a fragmentů. Pro zajímavost nejvíce družic patří Rusku (Sovětskému svazu a Společenství nezávislých států), celkem 1462 družic, následují Spojené státy s 1300 družicemi a třetí je Čína se 177 satelity.

Poslední poznámku ke článku mám k poslednímu odstavci článku, který uvádí: "Od podzimu 1958 odstartovalo do vesmíru přes čtyři tisíce družic a kosmických lodí."
Uvedené číslo je podstatně větší - už v předchozím odstavci jsem napsal, že v současnosti je sledována přes 3900 družic a další už na drahách neexistují. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku oběžné dráhy opustilo 23 družic a kosmických lodí. O vyšším počtu svědčí i to, že start Progressu M-27M byl 5101. vzletem nosné rakety, při němž byl na oběžnou dráhu kolem Země dopraven alespoň jeden objekt, který byl zanesen do katalogu NORAD. Ale většinou je na dráhy současně dopraveno více hlavních objektů - letos při 24 startech nosných raket bylo na dráhy umístěno 37 objektů a dalších 17 nanodružic bylo na samostatné dráhy uvolněno z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Pro doplnění: do dnešního dne bylo do katalogu umělých kosmických objektů od roku 1957 zaneseno 40.639 objektů.