Apollo 13 - úspěšný neúspěch
Posádka Apolla 13NASA
První fáze letu probíhala přesně podle plánu a astronauti Jim A. Lovell, Fred W. Haise a John L. Swigert, který několik dní před startem v posádce nahradil Thomase K. Mattinglyho (neměl dostatek proti zarděnkám, onemocněním, s nímž se posádka během výcviku dostala do styku), předávali na Zemi optimistické zprávy. Ovšem na televizní přenosy z průběhu letu reagovali diváci telefonáty šéfům televizních stanic, které vyzývali, aby jim nenarušovali jejich oblíbené seriály. Situace se ale obrátila v úterý 14. dubna (podle východoamerického času ještě v pondělí 13. dubna). Nejprve proběhla standardní korekce letové dráhy, jež převedla Apollo 13 z návratové na nenávratovou trasu. Rozdíl mezi trasami byl v tom, že po návratové trase by se kosmická loď vrátila kolem Měsíce k Zemi aniž bylo potřebné zapalovat hlavní motor, zatímco nenávratová dráha k návratu na Zem vyžadovala akci motoru u Měsíce. Důvodem přechodu na nenávratovou dráhu byla vybrané přistávací oblast, k níž není možné jednoduše doletět po návratové trase.
A později, ve 3:17 greenwichského času (UT) když byla loď vzdálena od Země 321.860 km, došlo na palubě velitelského modulu k přerušení dodávky elektrické energie z palivových článků, které byly umístěny v pomocné sekci Apolla. Současně astronauti zaregistrovali ránu v servisním modulu a kontrolní měřiče jim ukazovaly rychlý úbytek kyslíku v nádržích modulu. Lovell řídicímu středisku na Zem ohlásil, že při pohledu průzorem vidí něco unikat do vesmíru. Později zjistili, že došlo k explozi uvnitř servisního modulu a k úplné ztrátě obsahu kyslíkových nádrží, z nichž se čerpal kyslík do palivových článků. Exploze nejen "zrušila" přistání na Měsíci, ale bezprostředně ohrozila životy astronautů. Protože z velitelského modulu není možné pozorovat servisní sekci, nemohli astronauti určit rozsah poškození a ani pozemní středisko nemělo k dispozici ostatek dat k ověření, zda výbuch nepoškodil hlavní motor.
První posouzení situace ukázalo, že astronauti musí opustit velitelskou sekci a jejich útočištěm se musí stát výsadkový modul. Problém byl v tom, že lunární modul byl určen jen pro dva astronauty a měl zásoby energie jen na dva dny letu. Astronauti přesto začali lunární modul oživovat a povypínali veškeré spotřebiče ve velitelském modulu, který tak osiřel, a do kterého se astronauti vrátili až krátce před návratem na Zem.
Prvním důležitým úkolem byl zpětný přechod na návratovou letovou dráhu. Výpočet pro takový manévr nebyl k dispozici, ale specialistům v řídicím středisku se podařilo během tří hodin vytvořit program výpočtu, určit parametry manévru a vypočtené hodnoty překontrolovat. Korekční manévr byl úspěšně proveden 14. dubna pomocí přistávacího motoru lunárního modulu a tím bylo zažehnáno nebezpečí, že loď odletí do vzdáleného vesmíru bez možnosti návratu. Následující den proletělo Apollo 13 v minimální vzdálenosti 200 km od povrchu Měsíce a jeho gravitační pole nasměrovalo poškozenou loď zpět k Zemi.
Druhým nebezpečím byl nedostatek energie - lunární modul byl vybaven na dvoudenní samostatný let dvou astronautů, ale k Zemi v době jeho oživení chyběly tři dny letu a v modulu byli tři astronauti. Proto postupně povypínali veškerá elektrická zařízení a podařilo se snížit obvyklou spotřebu z běžných 50 až 75 A na pouhých 12 A. Vypnuto bylo i vytápění a následkem toho byl prudký pokles teploty v modulu, kdy teplota klesala až k nule.
Nečekaným nepřítelem se ale v další fázi letu stal oxid uhličitý. Tři astronauti v kabině dimenzované pro krátkodobý pobyt dvou mužů vyprodukovali takové množství oxidu uhličitého, které systém pro úpravu vzduchu nezvládal. Oxid uhličitý se zadržoval ve filtrech s hydroxidem lithným a jejich kapacita byla brzy vyčerpaná. Proto museli astronauti podle pokynů ze Země vyrobit z dostupného materiálu (ponožky, lepicí páska, plastový sáček, obal letové příručky) provizorní filtry, jež pomohly "vyčistit" vzduch.
Během návratu na Zem byly provedeny dvě malé a jedna velká korekce letové dráhy, které zajišťovaly optimální vstup do hustých vrstev atmosféry. Při všech třech korekcích byl využíván motor lunárního modulu, protože pozemní řídicí středisko se obávalo spustit hlavní motor servisního modulu. (Podle pozdějších analýz se dospělo k názoru, že v případě spuštění hlavního motoru by došlo ke zničení celé lodi.) Motor lunárního modulu ale fungoval bezvadně a dokázal poškozené plavidlo navést na správnou trajektorii.
V poslední den letu - 17. dubna - byla odhozena poškozená servisní sekce a teprve nyní mohli astronauti vidět na vlastní oči, jak byla poškozena. V celé jeho délce chyběl pruh hliníkového pláště a trhlina vedla až k hlavnímu motoru. Současně byla oživována velitelská sekce, do jejíchž baterií byla převedena zbývající energie z lunárního modulu. Rovněž tato činnost nebyla nikdy zkoušena - velitelský modul totiž neměl být ve vesmíru nikdy vypnut a k oživování modulu docházelo na Zemi dlouho před startem - a tak museli odborníci na Zemi vypracovat celý postup přenosu energie i oživování velitelského modulu. Elektrická energie byla potřebná k řízení průletu atmosférou a vystřelení padáků.
Astronauti krátce před vstupem do atmosféry přešli do velitelské sekce a v 16:44 UT oddělili lunární modul, který poté shořel v atmosféře. Velitelský modul vstoupil do atmosféry velice přesně a celý sestup atmosférou probíhal podle předem připraveného plánu. Průlet atmosférou byl velice přesný, takže kabina dopadla do Pacifiku s odchylkou pouhých 700 metrů od středu přistávací oblasti, 4,5 km od hlídkující letadlové lodi USS Iwo Jima, která astronauty a později i kabinu vzala na palubu.
Nakonec tedy neúspěšný let skončil pro NASA velkým úspěchem: americká kosmická agentura dokázala přivést poškozenou loď s astronauty zpět na zem.
A malá poznámka nakonec: Mattingly zarděnkami nikdy neonemocněl...
HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Codr: Sto hvězdných kapitánů, Práce, Praha 1982
[2] P. Lála, A. Vítek: Malá encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta, Praha 1982
[3] SPACE: Odyssea ve znamení Vodnáře - in: Letectví a kosmonautika, ročník 1070, čísla 13, 14, 15 a 16
[4] http://www.lib.cas.CZ/space.40/
-----
Příště: Události v kosmonautice; plánované zveřejnění: 11.4.2012.
Jan Sedláček
NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy
Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.
Jan Sedláček
Nárůst extrémních meteorologických jevů
Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.
Jan Sedláček
Vzniknou Kosmické síly Spojených států?
V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).
Jan Sedláček
Satelitní navigace potřebuje alternativu
V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.
Jan Sedláček
Ostrý test ruské raketové střely
Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém oznamuje úspěšný test leteckého a raketového systému Kinžal.
Jan Sedláček
ATV-1 Jules Verne
Před deseti lety, 9. března 2008, odstartovala z kosmodromu Centre Spatial Guayanais nákladní kosmická loď ATV-1 Jules Verne.
Jan Sedláček
Odpad na Měsíci
Dnes je to přesně 50 let, když technici NASA dokončili v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dvoudenní zkoušku letové připravenosti kosmické lodě Apollo 6, která nakonec startovala 4. dubna 1968.
Jan Sedláček
Byl indický řidič zabit meteoritem?
V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.
Jan Sedláček
Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě
Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.
Jan Sedláček
Dvě rány pro ruskou kosmonautiku
V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.
Jan Sedláček
Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"
V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".
Jan Sedláček
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij - 157 let od narození
17. září 1857 se narodil zakladatel teoretické kosmonautiky ruský pedagog, spisovatel, popularizátor vědy a výzkumník v oboru aerodynamiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.
Jan Sedláček
45 let od pádu meteoritu v Suchém Dole
Právě před 45 roky, 16. září 1969 v ranních hodinách, dopadl na střechu rodinného domku v obci Suchý Důl u Police nad Metují kamenný meteorit.
Jan Sedláček
Pátrání po zmizelém Boeingu a družice
V tisku se často uvádí informace, že špionážní družice jsou dnes schopné z oběžné dráhy schopné zjistit poznávací značku automobilu, ale jak je tedy možné, že se dosud nepodařilo objevit zmizelý Boeing Malaysia Airlines?
Jan Sedláček
Budíček pro Rosettu
Sonda Evropské kosmické agentury Rosseta při své pouti Sluneční soustavou už více než dva a půl roku "spí".
Jan Sedláček
Tajemný kámen na Marsu
Americký rover Opportunity už po celých deset let zkoumá povrch planety Mars a vědci se domnívali, že už je nemůže překvapit. Ale stalo se...
Jan Sedláček
31.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyúterý 31.12.2013
Jan Sedláček
30.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikypondělí 30.12.2013
Jan Sedláček
29.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyneděle 29.12.2013
Jan Sedláček
28.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikysobota 28.12.2013
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 556
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1051x