Nářečí na Malé Hané

Nedávno jsem četl, že se Hanáci smějí, jak v televizi interpretují hanácké nářečí (dnes je "správné" označení středomoravská nářečí). 

Pisatel si ale neuvědomil, že hanácká nářečí jsou (resp. byla) rozšířena na poměrně velkém území a vzájemně se odlišují, často i v sousedních vesnicích.

Protože pocházím z této jazykové oblasti, rozhodl jsem se na hanácké nářečí podívat. Při hledání literatury jsem narazil na to, že jsou poměrně slušně zpracována nářečí z oblastí větších měst (Olomoucko, Prostějovsko, Zábřežsko, aj.), ale okrajové oblasti a malá sídla jsou trochu opomíjena. Nářečí přitom i z vesnic mizí a postupně jsou nahrazována obecnou češtinou. Bylo by škoda povědomí o nich úplně ztratit.

Jak už jsem zmínil, pocházím z hanáckého prostředí a v době, kdy jsem zde žil (padesátá a šedesátá léta minulého století) tam bylo nářečí zcela běžně používáno. Vždyť i ve škole, když jsme přišli do první třídy, se paní učitelka na začátku nevěnovala výuce čtení a psaní, ale jejím prvním úkolem bylo naučit nás českému jazyku. Ale i ve vyšší třídě se stalo, že žáček vyvolaný k přednesu vybraných slov po s spustil: seté, sen, sér, serové,...

V následujících několika pokračováních bych chtěl popsat nářečí používané na Malé Hané (oblast mezi Jevíčkem a Boskovicemi) a zejména variantou používanou v obcích Borotín, Vanovice a Cetkovice. A ještě než začnu malá poznámka: malohanácké nářečí používá dvě hlásky, které nemají v české abecedě svůj ekvivalent - široké e a široké o. Ve svém textu je budu označovat e a o (v literatuře o nářečích používají autoři znaky e, nebo ę a â, nebo ą, případně je nerozlišují vůbec). Malý příklad pro začátek: českou větu Šli dva a prostřední upadl, by rodilý mluvčí přeložil: Šle dvá a prostředni sebó prašťel (slovo upadnout má sice překlad hopadnót, spadnót, ale hopadnót může kapesníček a spadnót chleba s máslem namazanou stranou na zem).

A teď už k malohanáckému nářečí.

V nářečí je běžně používáno osm samohlásek krátkých - a, e, e, i, o, o, y, u - a tři dlouhé - á, é, ó. Stejně jako v češtině má délka samohlásek vliv na význam slov (lák - lak, bék - bek, brók - brok). Zcela výjimečně se vlivem pronikající obecné češtiny vyskytuje dlouhé i, které však není tak dlouhé jako v češtině, a vůbec se nevyskytují dvojhláska ou a dlouhá u a y. Dvojhláska ou bývá zpravidla nahrazena ó (dlouho - dlóho, brouk - brók), dlouhé y zpravidla nahrazuje é (široký - šeroké, výška - véška) a ú a ů nahrazuje ó, případně hó a u (úkol - ókol; úhor - hóhor, óhor; dům - dum). Vůbec se nepoužívají dlouhé varianty e a o, ale slabiky s těmito samohláskami mají ve slovech vedlejší přízvuk, který není tak výrazný jako přízvuk hlavní (cebole - cibule, peřena - peřina); přízvuky jsou naznačeny podtržením. Na rozdíl od češtiny, kde je ó výjimečné a většinou jen v převzatých slovech, je v malohanáckém nářečí ó velmi časté.

V předchozím odstavci jsem zmínil přízvuk ve slovech. Stejně jako v češtině je přízvuk na první slabice (krava - kráva, v dědině - ve vsi) a nebo v případech použití slabikové předložky (ve škole, na stole). Na rozdíl od češtiny jsou přízvučné i příklonky, kdy obsahují e nebo o (přál bech mo to - přál bych mu to); příklonka -li se v malohanáčtině nevyskytuje (bude-li - jetsle bode, máte-li - gdeš máte, přijde-li - pokuť přende).

Větná skladba - stavba vět v malohanáckém nářečí je obdobná jako v češtině. Ve srovnání s češtinou se častěji uvádí podmět, který může být v české větě zamlčen (Neseš knihu? - Te neseš knižko?). Vyskytují se věty jednoduché (Prši. - Prší.; Přecházi lito. - Přichází léto.; Bel bech napsal. - Napsal bych.) i souvětí (Na polich só trachtore a brzo bode všecko zvorany - Na polích jsou traktory a brzy bude všechno zoráno.).

Pro začátek by to bylo všechno a příště bychom se mohli zaobírat podstatnými jmény. Předpokládám, že v diskusi, bude-li nějaká, se čtenáři ovládající malohanácké nářečí pokusí navrhnou, čím bych se mohl zabývat, případně doplní, nebo opraví nepřesnosti v mém příspěvku.

A ještě překlad poslední věty: Pro začátek be to belo všecko a přiště besme se mohle zabévat podstanyma menama. Předpokládám, že v diskoze, jestle nějaká bode, čtenáři, keři ovládajó malohanácky nářeči, se pokosi navrhnót, čém bech se mohl zabévat, připadně doplníjó če opravijó nepřesnosti v mym přispěvko.