Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konstantin Eduardovič Ciolkovskij - 157 let od narození

17. 09. 2014 11:59:59
17. září 1857 se narodil zakladatel teoretické kosmonautiky ruský pedagog, spisovatel, popularizátor vědy a výzkumník v oboru aerodynamiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.
Konstantin Eduardovič CiolkovskijKonstantin Eduardovič Ciolkovskij

Cilkovskij se problematikou reaktivního pohybu začal zabývat krátce po dokončení studií v roce 1880, kdy se rovněž stal učitelem aritmetiky a geometrie v Borovsku. Jeho první dvě vědecké práce "Teorie plynů" a "Mechaniky živého organismu" mu otevřely cestu do Ruské fyzikálně-chemické společnosti.

V dalším období se jeho vědecká činnost zaměřila na čtyři oblasti: vývoj celokovové vzducholodi, teorie letu aeroplánu, fungování vznášedla a teorie rakety pro meziplanetární lety.

Raketovým pohonem se Ciolkovskij začal zabývat v roce 1896 v Kaluze, kam byl přemístěn v roce 1892. V Kaluze přednášel matematiku a fyziku na gymnáziu a v diecézní střední škole. Během působení v Kaluze vypracoval své nejdůležitější stati o teorii raketového letu, když první teoretickou práci o raketách dokončil právě v roce 1896.

V následujících letech pokračoval ve studiu teorie raketového letu a výsledky své dlouholeté práce zveřejnil v roce 1903 ve stati "Výzkum světového prostoru reaktivními přístroji", ve které byla poprvé matematicky dokázána možnost využívat rakety pro meziplanetární lety. Tato práce a její doplňky z let 1911, 1912 a 1914 se staly základem teorie raketového letu a kapalinových raketových motorů. Ciolkovskij se rovněž zabýval kapalnými raketovými palivy a považoval za nejvhodnější kombinaci kapalného kyslíku a kapalného vodíku nebo kapalného kyslíku a zkapalněných uhlovodíků.

Později, v letech 1926 až 1929, zpracoval podrobněji teorii vícestupňových raket.

Nelze zapomenout i na spisovatelskou činnost Cilkovského. Ve svých dílech se zaměřoval na vysvětlení podmínek kosmických letů a popularizace vědeckých objevů začátku dvacátého století. V jeho dílech lze také vysledovat jeho náhled na budoucnost člověka ve vesmíru - Ciolkovskij předpokládal, že proniknutím do vesmíru se výrazně změní celá lidská společnost, která bude organizovaná podle principů utopického socialismu.

K. E. Cilkovskij zemřel 19. září 1935.

Autor: Jam Sedláček | středa 17.9.2014 11:59 | karma článku: 16.57 | přečteno: 521x

Další články blogera

Jam Sedláček

Byl indický řidič zabit meteoritem?

V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.

9.2.2016 v 7:00 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 546 | Diskuse

Jam Sedláček

Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě

Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.

2.1.2016 v 8:43 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 626 | Diskuse

Jam Sedláček

Dvě rány pro ruskou kosmonautiku

V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.

16.5.2015 v 9:11 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 888 | Diskuse

Jam Sedláček

Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"

V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".

10.5.2015 v 12:20 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 885 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 31.83 | Přečteno: 2778 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 253 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 813 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.67 | Přečteno: 1110 |

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 23.45 | Přečteno: 828 | Diskuse
Počet článků 549 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 971
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.