V tisku se často uvádí informace, že špionážní družice jsou dnes schopné z oběžné dráhy schopné zjistit poznávací značku automobilu, ale jak je tedy možné, že se dosud nepodařilo objevit zmizelý Boeing Malaysia Airlines?
A rovněž řada firem má na oběžných drahách družice snímkující neustále zemský povrch s vysokým rozlišením - nejčastěji kolem jednoho metru. Nezachytily tyto družice tak velký objekt, jímž letoun Boeing 777 bezesporu je?
Odpověď na tyto a podobné otázky lze shrnout do dvou částí.
První odpovídá na otázku detailního sledování zemského povrchu. Špionážní družice provádějí snímkování s velmi vysokým rozlišením pouze v "zájmových" oblastech, mezi které pusté vody Indického oceánu nepatří. Proto z těchto míst nebudou existovat satelitní snímky s vysokým rozlišením a pokud jsou tyto oblasti snímány, pak jen jako přehledové snímky. Takové snímky neposkytují možnost zachytit objekt velikosti dopravního letadla. Podobně jako meteorologické družice sledují velké oblasti a objekty velikosti letadla jsou pod hranicí jejich rozlišovacích schopností.
Druhá odpověď souvisí s obrovským množstvím dat, které je nutné v krátkém čase zpracovat - navíc přitom hledáme něco a nevíme přesně co. Společnost DigitalGlobe dala k dispozici snímky oblastí, v nichž by se trosky letounu mohly nacházet volně k dispozici a statisíce dobrovolníků na nich hledaly "něco" připomínající trosky letadla.
Dobu potřebnou pro zpracování dat ilustruje i poslední objev "něčeho" asi 1500 km západně od australského Perthu - snímek (viz ilustrace vlevo) této oblasti s troskami byl pořízen 16. března, ale teprve včera se do této oblasti vydaly záchranné týmy.
