Porod ve vesmíru
Stejná situace nastane v případě, že Země se stane pro lidstvo neobyvatelnou v důsledku globálního oteplení nebo v případě srážky s velkým asteroidem nebo kometou. Lidé pak opustí planetu v kosmických lodích, v nichž budou muset žít do doby, než se budou moci usídlit na jiné příhodné planetě. V rámci Sluneční soustavy připadají v úvahu dvě planety: Venuše a Mars. Venuše ale pro svou teplotu na povrchu, která přesahuje 400 °C, není nejvhodnějším místem pro život a lidé by museli žít na její orbitě - tedy v podmínkách mikrogravitace. Přesídlení na Mars by bylo příhodnější, ale ani tady není pro pozemský život nejpříhodnější místo. Atmosféra, jejíž tlak je jen zlomkem pozemského, obsahuje jen minimum kyslíku a teploty se jen za nejteplejších dnů vyšplhají nad nulu. Přizpůsobit Mars potřebám lidského organismu by trvalo řadu generací a v této době by většina přesídlenců musela žít v kosmických lodích na oběžné dráze.
To přináší nutnost vyřešit otázku reprodukce v beztížném stavu. O potížích spojených se sexem jsem už v jednom z dřívějších článků psal; sex bez gravitace je sice možný, ale obtížný a jen s pomocí různých pomůcek. Další potíže mohou nastat během těhotenství a porodu. V současné době si nikdo neumí představit jak by těhotenství v beztížném stavu probíhalo a jak by se beztížný stav projevil na vývoji plodu. Dnes je známo, že během dlouhodobého kosmického letu dochází k řídnutí kostí a klesá množství červených i bílých krvinek. Vzhledem k menšímu počtu bílých krvinek dochází k oslabení imunitního systému. Absence gravitace s sebou přináší i ochabování svalů. Tyto projevy pobytu v beztíží se zřejmě projeví i na vyvíjejícím se plodu, který by tak mohl být značně poškozen, a porod zdravého dítěte (z hlediska možností života v místech s gravitací) je téměř vyloučen. A na vývoj dítěte bude mít i vliv kosmického záření, jehož účinky nejsou dodnes podrobně prozkoumány, a chybějící magnetické pole.
Další potíže mohou nastat během porodu. V případě přirozeného porodu by se dítě zřejmě ani nedostalo na svět, protože při porodu na Zemi při průniku porodními cestami pomáhá gravitace. Přesto se už v osmdesátých letech v Sovětském svazu připravovalo početí a porod na kosmické stanici. Podle představ jednoho z navrhovatelů Valentina P. Gluška jde o jeden z rozhodujících mezníků při pronikání člověka do vesmíru. Nakonec se tento experiment neuskutečnil a všechny kosmické velmoci o této problematice blíže neinformují. Čína dokonce při nedávném společném letu dvou mužů a jedné ženy zřídila pro kosmonautku zvukotěsně oddělenou ložnici.
Neplánovaně se do kosmu těhotná kosmonautka dostala: Eileen Collins[ová] v únoru 1995 pobývala osm dní na ruské orbitální stanici Mir a teprve po návratu na Zem se zjistilo, že je těhotná. Dcera, kterou má se svým manželem Patem Youngsem, pilotem Delta Airlines, se narodila zdravá a Collins[ová] se po roční přestávce vrátila do týmu astronautů a už v květnu 1997 pilotovala svou druhou kosmickou misi na raketoplánu Atlantis.
Těhotenství ale také znamenalo stop pro kosmické lety. V březnu 1986 byl zrušen let čistě ženské posádky v kosmické lodi Sojuz T-15, v níž měly Savickaja, Dobrokvašina a Ivanova odletět nejprve ke stanici Saljut 7 (původně se start plánoval na listopad 1985) a později na stanici Mir, která začala na oběžné dráze fungovat od února 1986. Těhotenství Savické se stalo důvodem pro zrušení ženské mise a na Sojuzu T-15 odstartovali Viktorenko, Aleksandrov a Solovjov. Savická porodila v říjnu 1986 a poté definitivně opustila sovětský tým kosmonautů.
Na závěr jako zajímavost uvedu myšlenku z roku 1963, která zazněla na kongresu v Nice: "smíšené osádky kosmických lodí z hlediska sexu nebudou za letu v krajním případě dělat nic jiného, než co se občas děje na všech normálních pracovištích na zeměkouli".
Jan Sedláček
NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy
Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.
Jan Sedláček
Nárůst extrémních meteorologických jevů
Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.
Jan Sedláček
Vzniknou Kosmické síly Spojených států?
V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).
Jan Sedláček
Satelitní navigace potřebuje alternativu
V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.
Jan Sedláček
Ostrý test ruské raketové střely
Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém oznamuje úspěšný test leteckého a raketového systému Kinžal.
Jan Sedláček
ATV-1 Jules Verne
Před deseti lety, 9. března 2008, odstartovala z kosmodromu Centre Spatial Guayanais nákladní kosmická loď ATV-1 Jules Verne.
Jan Sedláček
Odpad na Měsíci
Dnes je to přesně 50 let, když technici NASA dokončili v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dvoudenní zkoušku letové připravenosti kosmické lodě Apollo 6, která nakonec startovala 4. dubna 1968.
Jan Sedláček
Byl indický řidič zabit meteoritem?
V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.
Jan Sedláček
Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě
Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.
Jan Sedláček
Dvě rány pro ruskou kosmonautiku
V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.
Jan Sedláček
Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"
V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".
Jan Sedláček
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij - 157 let od narození
17. září 1857 se narodil zakladatel teoretické kosmonautiky ruský pedagog, spisovatel, popularizátor vědy a výzkumník v oboru aerodynamiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.
Jan Sedláček
45 let od pádu meteoritu v Suchém Dole
Právě před 45 roky, 16. září 1969 v ranních hodinách, dopadl na střechu rodinného domku v obci Suchý Důl u Police nad Metují kamenný meteorit.
Jan Sedláček
Pátrání po zmizelém Boeingu a družice
V tisku se často uvádí informace, že špionážní družice jsou dnes schopné z oběžné dráhy schopné zjistit poznávací značku automobilu, ale jak je tedy možné, že se dosud nepodařilo objevit zmizelý Boeing Malaysia Airlines?
Jan Sedláček
Budíček pro Rosettu
Sonda Evropské kosmické agentury Rosseta při své pouti Sluneční soustavou už více než dva a půl roku "spí".
Jan Sedláček
Tajemný kámen na Marsu
Americký rover Opportunity už po celých deset let zkoumá povrch planety Mars a vědci se domnívali, že už je nemůže překvapit. Ale stalo se...
Jan Sedláček
31.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyúterý 31.12.2013
Jan Sedláček
30.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikypondělí 30.12.2013
Jan Sedláček
29.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyneděle 29.12.2013
Jan Sedláček
28.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikysobota 28.12.2013
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 556
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1051x