Orbitální pilotované stanice - ISS

První stálá posádka zabydlela Mezinárodní kosmickou stanici v listopadu 2000 a od té doby je stanice trvale osídlena. Základní posádky byly tříčlenné, od expedice 20 jsou základní posádky šestičlenné.

Mezinárodní kosmická staniceNASA

Kosmonauti se na stanici mění v šestiměsíčních intervalech a výměnu zajišťují ruské lodě typu Sojuz. V době provozu raketoplánů se částečná výměna posádek zabezpečovala i při těchto misích. Hlavním úkolem raketoplánů ale byla výstavba stanice a doprava jednotlivých modulů stanice.

V roce 2001 byly k Mezinárodní kosmické stanici připojeny americké moduly Destiny a Quest, ruský modul Pirs (ten nepřiletěl v raketoplánu) a mechanický manipulační Canadarm. Během dalšího roku se většina letů raketoplánů zaměřila na budování servisní části stanice, instalaci panelů slunečních baterií a montáž nosníků pro slunečních baterií. V dalších téměř čtyřech letech se ale budování stanice pozastavilo díky "uzemnění" raketoplánů po havárii Columbie. Havárie Columbie měla vliv i na složení základních posádek na stanici; posádky byly zredukovány na dva členy a tento režim trval od startu Expedice 7 (26. dubna 2003) do července 2006, kdy na stanici pobývala Expedice 12 a ta byla rozšířena ze dvou na tři kosmonauty. Významnou změnou byl květen 2009, kdy se v rámci probíhající Expedice 20 rozšířily základní posádky na šest členů. Šestičlenné základní posádky jsou sestavovány dodnes (a jsou předběžně jmenovány až do roku 2014) s tím, že v období výměny vždy jedné trojice pracuje druhá trojice na stanici sama a po příletu další trojice se stává součástí nové posádky.

Proto se každá trojice kosmonautů stává součástí dvou "Expedic". Například trojice Kononěnko, Kuipers a Pettit, která startovala v prosinci 2011 v lodi Sojuz TMA-03M jako Expedice 30, přešla v dubnu po odletu trojice Burbank, Škaplerov, Ivanišin do Expedice 31 (druhou trojici Expedice 31 tvoří kosmonauti Padalka, Revin a Acaba, kteří v lodi Sojuz TMA-04M startovali 15. května 2012 a o dva dny později vstoupili do Mezinárodní kosmické stanice.

Další výstavba pokračovala v roce 2006 další instalací nosníků a centrální dráhy pro pojízdný manipulátor. Nová obytná součást, americký modul Harmony (s technickým označením NODE 2), tak byla ke stanici připojena až v říjnu 2007. Následoval ji evropský modul Kolumbus v únoru 2008. V březnu 2008 pak byl ke stanici připojen první díl japonského modulu Kibo. Druhá část modulu byla ke stanici připojena o tři měsíce později. Důvodem rozdělení modulu Kibo byly jeho rozměry - nákladní prostor raketoplánu nebyl schopen modul Kibo pojmout najednou.

I během výstavby na stanici působily základní posádky. Do dubna 2012, do startu Expedice 31, se v těchto posádkách vystřídalo 30 ruských, 35 amerických, 5 evropských (Němec, Francouz, Belgičan, Ital a Nizozemec), 3 japonští a jeden kanadský kosmonaut. Nejdelší pobyt na ISS má za sebou dvojice kosmonautů Michael Lopez-Alegria a Michail Ťjurin, kteří jako členové Expedice 14 strávili v kosmu 215 dní a 8 hodin - od 18. září 2006 do 21. dubna 2007. Tak dlouhý pobyt je výjimkou a standardní doba pobytu posádky na stanici se pohybuje mezi 154 a 195 dny. I když ruská strana nedávno navrhla, aby byl pobyt jednotlivých posádek prodloužen na devět měsíců. Partneři Rusů v projektu ISS zatím tento návrh neprojednávali.

Mezinárodní kosmická stanice by měla s menšími doplňky fungovat nejméně do roku 2020.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[2] A. Vítek: Mezinárodní kosmická stanice - in: Vesmír, ročník 2000, číslo 3
[3] http://www.lib.cas.cz/space.40/

-----
Příště: Čína v kosmu; plánované zveřejnění: 18.6.2012.