Pilotované kosmické stanice - Mir a raketoplány
Raketoplán Atlantis u MiruNASA
Poprvé se tak na palubě amerického raketoplánu v únoru 1994 zúčastnil kosmického letu ruský kosmonaut. Do posádky letu STS-60 byl jmenovám ruský kosmonaut Sergej Krikaljov, který společně s pěticí amerických astronautů odstartoval v raketoplánu Discovery. Během téměř dvanáctidenního letu se posádka zabývala především experimenty v laboratorním modulu Spacehab, který byl instalován v nákladovém prostoru. Mezi pokusy bylo i několik experimentů připravených v Rusku.
Krikaljov také v průběhu letu - 8. února - hovořil s ruskými kosmonauty, kteří v té době pracovali na stanici Mir. Spojení bylo zprostředkováno společností ABC a zajistila ji spojová síť Intelsat. Obě tělesalétala po zcela odlišných drahách, takže k jejich většímu přiblížení nedošlo.
O rok později startoval opět v raketoplánu Discovery další ruský kosmonaut - Vladimir Titov. Tentokrát byla v letovém plánu přiblížení k ruské orbitální stanici; Discovery se k Miru přiblížil 6. února 1995. Do vzdálenosti asi 200 metrů probíhalo přibližování v automatickém režimu a poté převzali řízení astronauti. Další přibližování probíhalo za kontroly pěti televizních kamer a od vzdálenosti 30 metrů kontrolovaly vzdálenost obou těles dva laserové dálkoměry. Nakonec se raketoplán zastavil ve vzdálenosti 11,3 metru od modulu Kristall.
Po deseti minutách společného letu ve formaci se raketoplán vzdálil a pomalu obletěl celou stanici Mir. Po zhruba dvouhodinové společné činnosti raketoplán Discovery odmanévroval do bezpečné vzdálenosti a přešel na samostatnou dráhu, na níž pokračoval ve svém letu.
K prvnímu skutečnému spojení raketoplánu se stanicí Mir došlo v červnu 1995. Raketoplán Atlantis vezl na ruskou stanici kosmonauty Anatolije Solovjova a Nikolaje Budarina (19. základní posádka) a zpět odvážel 18. základní posádku, kterou tvořili Vladimir Děžurov, Gennadij Strekalov a Norman Thagard. Trojice kosmonautů na Mir přiletěla v Sojuzu TM 21, který odstartoval z Bajkonuru 14. března 1995. Raketoplán se připojil ke stanici Mir 29. června a na Miru tak poprvé v historii pracovalo současně deset lidí.
V roce 1995 se k Miru vydal raketoplán ještě jednou, a to v listopadu, kdy, kromě 968 kg zásob pro další provoz Miru, vezl v nákladovém prostoru modul DM (Docking Module). Modul DM (model 316GK) vyrobený v NPO Energija byl připojen k modulu Kristall a byl jakýmsi jeho prodloužením (délka modulu DM je 4,7 m). Pro následující lety usnadňoval připojování amerických raketoplánů ke stanici, neboť ty se díky modulu DM nedostávaly do nebezpečné blízkosti panelů slunečních baterií. Tento let si připsal ještě jedno prvenství: na ruské stanici Mir poprvé pracoval kanadský astronaut Chris Hadfield, který byl v pětičlenné posádce raketoplánu Atlantis letovým specialistou.
Připojením amerického modulu DM byl zahájen program využívání ruské stanice Mir americkými astronauty a vytvářely se zde první kroky k vytvoření Mezinárodní kosmické stanice.
HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Grün: Přehled kosmonautiky v roce 1994, Hvězdárna a planetárium, Praha 1996
[2] M. Grün: Přehled kosmonautiky v roce 1995, Hvězdárna a planetárium, Praha 1998
[3] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[4] A. Vítek, J. Krupička: Podruhé k Miru: STS-74 - in: Letectví a kosmonautika, číslo 22, ročník 1996
[5] http://www.lib.cas.CZ/space.40/
-----
Příště: Historická výročí - květen; plánované zveřejnění: 30.4.2012.
Jan Sedláček
NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy
Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.
Jan Sedláček
Nárůst extrémních meteorologických jevů
Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.
Jan Sedláček
Vzniknou Kosmické síly Spojených států?
V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).
Jan Sedláček
Satelitní navigace potřebuje alternativu
V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.
Jan Sedláček
Ostrý test ruské raketové střely
Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém oznamuje úspěšný test leteckého a raketového systému Kinžal.
Jan Sedláček
ATV-1 Jules Verne
Před deseti lety, 9. března 2008, odstartovala z kosmodromu Centre Spatial Guayanais nákladní kosmická loď ATV-1 Jules Verne.
Jan Sedláček
Odpad na Měsíci
Dnes je to přesně 50 let, když technici NASA dokončili v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dvoudenní zkoušku letové připravenosti kosmické lodě Apollo 6, která nakonec startovala 4. dubna 1968.
Jan Sedláček
Byl indický řidič zabit meteoritem?
V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.
Jan Sedláček
Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě
Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.
Jan Sedláček
Dvě rány pro ruskou kosmonautiku
V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.
Jan Sedláček
Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"
V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".
Jan Sedláček
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij - 157 let od narození
17. září 1857 se narodil zakladatel teoretické kosmonautiky ruský pedagog, spisovatel, popularizátor vědy a výzkumník v oboru aerodynamiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.
Jan Sedláček
45 let od pádu meteoritu v Suchém Dole
Právě před 45 roky, 16. září 1969 v ranních hodinách, dopadl na střechu rodinného domku v obci Suchý Důl u Police nad Metují kamenný meteorit.
Jan Sedláček
Pátrání po zmizelém Boeingu a družice
V tisku se často uvádí informace, že špionážní družice jsou dnes schopné z oběžné dráhy schopné zjistit poznávací značku automobilu, ale jak je tedy možné, že se dosud nepodařilo objevit zmizelý Boeing Malaysia Airlines?
Jan Sedláček
Budíček pro Rosettu
Sonda Evropské kosmické agentury Rosseta při své pouti Sluneční soustavou už více než dva a půl roku "spí".
Jan Sedláček
Tajemný kámen na Marsu
Americký rover Opportunity už po celých deset let zkoumá povrch planety Mars a vědci se domnívali, že už je nemůže překvapit. Ale stalo se...
Jan Sedláček
31.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyúterý 31.12.2013
Jan Sedláček
30.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikypondělí 30.12.2013
Jan Sedláček
29.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyneděle 29.12.2013
Jan Sedláček
28.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikysobota 28.12.2013
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 556
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1051x