Pilotované kosmické stanice - Mir, poslední sovětští kosmonauti
Stanice Mir začátkem 90. let
Aubakirov ale krátce po návratu přestal být občanem Sovětského svazu a začlenil se Kazašského kosmického programu. (Nástupnické Rusko muselo s Kazachstánem spolupracovat díky kosmodromu Bajkonur, který po rozpadu SSSR připadl Kazachstánu a Rusko si ho musí pronajímat; poslední smlouva o pronájmu zní do roku 2050.) Sovětský svaz totiž přestal oficiálně existovat 26. prosince 1991, ale jak známo jeho rozpad se začal rýsovat již koncem osmdesátých let v souvislosti s "perestrojkou" a "glasností". Fakticky ho však v roce 1990 zahájilo odtržení pobaltských republik (Litva, Lotyšsko, Estonsko), které připojení k SSSR považovaly za okupaci a nehlásí se ani k nástupnictví po zaniklém Sovětském svazu.
Aleksandr Volkov tedy na stanici Mir přiletěl jako sovětský kosmonaut a na zemi se vracel už jako občan Ruské federace, resp. Společenství nezávislých států, umělému útvaru, který se díky rozporům dvanácti nástupnických republik nijak neprosadil. Se státním občanstvím na tom byl podobně také Sergej Krikaljov, který na stanici Mir pracoval od května 1991 v deváté základní expedici. Po příletu Volkova se Krikaljov přesunul do 10. základní posádky a na zemi se vrátil až v březnu 1992 po letu trvajícím téměř 312 dní.
Podobné problémy se státní příslušností už neměla následující základní expedice, která k Miru přiletěla v lodi Sojuz TM-14 v březnu 1992. Posádku tvořili Aleksandr Viktorenko, Aleksandr Kaleri a Klaus-Dietrich Flade, občan spojeného Německa ovšem reprezentoval Evropskou kosmickou agenturu, která jeho let připravila a hradila. Viktorenko a Kaleri se vrátili zpět na zem v srpnu 1992 po 145 dnech pobytu v kosmu, Flade se vrátil společně s Volkovem a Krikaljovem po týdenním pobytu na Miru.
Společně s následující 12. základní expedicí - Anatolij Solovjov, Sergej Avdějev - se na stanici Mir dostal i francouzský astronaut Michel Tognini. Jeho let se uskutečnil v rámci sovětsko(rusko)-francouzského programu Antares, který kromě řady technických a vědeckých experimentů zahrnoval také jedenáctidenní pobyt francouzského astronauta na palubě Miru. Program Antares byl postaven na ekonomických základech a francouzská kosmická agentura (CNES) pobyt astronauta na stanici i jeho výcvik plně hradila. Podobné principy byly uplatněny i u následujícího francouzského astronauta Jean-Pierra Haignerého, který v rámci programu Altair pracoval na Miru v roce 1993 a jeho kosmický let trval více než 20 dní.
Francouzi ovšem nebyli prvními "platícími" zákazníky na Miru, předběhl je japonský reportér Tojohiro Akijama, který stanici navštívil v prosinci 1990. Pro zajímavost: na stanici si japonský novinář přivezl šest kamer a filmový materiál pro záznam 40 hodin.
Mezi poslední sovětské, a první ruské, kosmonauty je ale třeba započítat i ty, kteří se na stanici Mir vypravili v letech 1993 a 1994. Speciální výcvik k určité expedici trvá obvykle více než jeden rok a základní výcvik před získáním certifikátu kosmonauta probíhá zhruba dva roky. Takovými kosmonauty tedy byli Gennadij Manakov a Aleksandr Poleščuk z 13. základní expedice (start 24. ledna 1993, přistání 22. července 1993), Vasilij Cibiljev a Aleksandr Serebrov z 14. základní expedice (start 1. července 1993, přistání 14. ledna 1994) a Viktor Afanasjev, Jurij Usačov a Valerij Poljakov z 15. základní expedice (start 8. ledna 1994). Afanasjev s Usačovem se vrátili na zemi po 182 dnech pobytu v kosmu (9. července 1994), Poljakov na Miru pracoval i s 16. a 17. základní expedicí a na zemi se vrátil po rekordně dlouhém pohybu 22. března 1995 - celkem pobyl v kosmu 437 dní a 18 hodin.
Poljakov se na zemi vrátil v době, kdy se před stanicí Mir otevírala nová etapa její existence. Díky uvolňování mezinárodního napětí došlo k dohodě o spolupráci mezi Ruskem a USA v oblasti pilotovaných kosmických letů a k letu ke stanici Mir se připravovaly americké raketoplány.
HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[2] http://www.lib.cas.CZ/space.40/[3] http://www.soviethistory.org/index.php?page=subject&SubjectID=1991end&Year=1991
-----
Příště: Tragický let Sojuzu 1; plánované zveřejnění: 23.4.2012.
Jan Sedláček
NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy
Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.
Jan Sedláček
Nárůst extrémních meteorologických jevů
Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.
Jan Sedláček
Vzniknou Kosmické síly Spojených států?
V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).
Jan Sedláček
Satelitní navigace potřebuje alternativu
V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.
Jan Sedláček
Ostrý test ruské raketové střely
Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém oznamuje úspěšný test leteckého a raketového systému Kinžal.
Jan Sedláček
ATV-1 Jules Verne
Před deseti lety, 9. března 2008, odstartovala z kosmodromu Centre Spatial Guayanais nákladní kosmická loď ATV-1 Jules Verne.
Jan Sedláček
Odpad na Měsíci
Dnes je to přesně 50 let, když technici NASA dokončili v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dvoudenní zkoušku letové připravenosti kosmické lodě Apollo 6, která nakonec startovala 4. dubna 1968.
Jan Sedláček
Byl indický řidič zabit meteoritem?
V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.
Jan Sedláček
Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě
Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.
Jan Sedláček
Dvě rány pro ruskou kosmonautiku
V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.
Jan Sedláček
Re: "Až budou z nebe padat kousky raket"
V sobotním vydání listu Mladá fronta DNES vyšel článek Karla Pacnera s titulkem "Až budou z nebe padat kousky raket".
Jan Sedláček
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij - 157 let od narození
17. září 1857 se narodil zakladatel teoretické kosmonautiky ruský pedagog, spisovatel, popularizátor vědy a výzkumník v oboru aerodynamiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.
Jan Sedláček
45 let od pádu meteoritu v Suchém Dole
Právě před 45 roky, 16. září 1969 v ranních hodinách, dopadl na střechu rodinného domku v obci Suchý Důl u Police nad Metují kamenný meteorit.
Jan Sedláček
Pátrání po zmizelém Boeingu a družice
V tisku se často uvádí informace, že špionážní družice jsou dnes schopné z oběžné dráhy schopné zjistit poznávací značku automobilu, ale jak je tedy možné, že se dosud nepodařilo objevit zmizelý Boeing Malaysia Airlines?
Jan Sedláček
Budíček pro Rosettu
Sonda Evropské kosmické agentury Rosseta při své pouti Sluneční soustavou už více než dva a půl roku "spí".
Jan Sedláček
Tajemný kámen na Marsu
Americký rover Opportunity už po celých deset let zkoumá povrch planety Mars a vědci se domnívali, že už je nemůže překvapit. Ale stalo se...
Jan Sedláček
31.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyúterý 31.12.2013
Jan Sedláček
30.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikypondělí 30.12.2013
Jan Sedláček
29.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikyneděle 29.12.2013
Jan Sedláček
28.12.: události v kosmonautice
Vybraná výročí a události z kosmonautiky a raketové technikysobota 28.12.2013
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 556
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1051x