Pilotované kosmické stanice - Mir, rok 1987

31. 03. 2012 6:00:00
Do roku 1987 vstupovala sovětská kosmická stanice Mir v bezpilotním režimu. První posádka stanici opustila 16. července předchozího roku a druhá osádka se k letu na stanici Mir připravovala.

Důvodem delší pauzy byla také nepřipravenost nové transportní lodi, modifikace TM již vyzkoušené lodi Sojuz (typové označení lodi bylo 11F732). Loď Sojuz TM-1 sice byla na přelomu května a června 1986 vyzkoušena při bezpilotním letu, ale v NPO Eněrgija (dnešní RKK Eněrgija) se dodělávaly úpravy, jež vyplynuly z vyhodnocení prvního letu. A jak už bylo v seriálu o této stanici zmíněno, Mir na počest sjezdu ruských komunistů startovala dříve, než se plánovači domnívali, a chybějící loď byla důsledkem politického rozhodnutí.

A tak se druhá základní posádka, kterou tvořili Jurij Romaněnko a Aleksandr Lavejkin, vydala na stanici Mir až v únoru 1987 v lodi Sojuz TM-2.

----------
Jurij Viktorovič Romaněnko
(* 1.8.1944 v obci Koltubonovskij, Orenburská oblast)
Romaněnko byl absolventem černigovského leteckého učiliště a po jeho dokončení začal létat ve vojenském letectvu. Později se stal leteckým instruktorem a v dubnu 1970 byl zařazen do kosmonautického výcviku. Romaněnko před letem k Miru měl zkušenost ze dvou kosmických letů: prvním byl více než tříměsíční pobyt na stanici Saljut 6 (10.12.1977 až 16.3.1978) a při druhém letu v září 1980 byl velitelem mezinárodní posádky Sojuzu 38 (pilotem zde byl kubánský kosmonaut Arnaldo Tamayo Mendez). Na stanici Mir strávil 326 dní a v té době se s tímto výkonem stal držitelem světového rekordu v nepřetržitém pobytu v kosmu. Rok po návratu z letu na Mir Romaněnko opouští tým sovětských kosmonautů.

Aleksandr Ivanovič Lavejkin
(* 21.4.1951 Moskva)
Lavejkin vystudoval obor výroba kosmických strojů na Moskevské vysoké technické škole N. E. Baumana. Po ukončení studie nastoupil do NPO Eněrgija a zabýval se zde pevnostními výpočty konstrukčních prvků kosmických lodí a jejich hydraulických systémů. Do týmu kosmonautů byl zařazen v prosinci 1980. Jeho let k Miru byl jeho prvním a jediným letem do vesmíru. Během pobytu na stanici se u něho projevili nepravidelnosti srdečního rytmu, a proto byl v základní posádce vyměněn Aleksandrem Aleksandrovem. Podrobné vyšetření na zemi ukázalo, že se jedná o nevýznamné odchylky a Lavejkin pokračoval v přípravě na další lety. Bal jmenován do několika posádek, ale z přípravy vždy nakonec vypadl. Tým ruských kosmonautů opustil koncem března 1994.
----------

22. července 1987 k Miru zamířila v lodi Sojuz TM-3 další mezinárodní posádka, ve které byl první syrský kosmonaut Muhammad A. Faríz. Společně s ním byli na palubě velitel lodi Aleksandr Viktorenko a palubní inženýr Aleksandr Aleksandrov. Návštěvnická posádka pobyla na Miru tradičních šest dní a poté se vrátila v kosmické lodi Sojuz TM-2 na zem. Ovšem nevracela se ve stejném složení, v jakém startovala z Bajkonuru. Aleksandrova zaměnil Lavejkin, který se na zem vracel předčasně ze zdravotních důvodů.

----------
Aleksandr Stěpanovič Viktorenko
(* 29.3.1947 Olginka, Kazachstán)
Sovětský vojenský pilot, který byl v květnu 1978 zařazen do týmu kosmonautů. Let v Sojuzu TM-3 byl jeho první kosmickou zkušeností. Viktorenko se na Mir vrátil ještě třikrát - v letech 1989 (na 165 dní), 1992 (na 145 dní) a v roce 1994 (na 169 dní).

Aleksandr Pavlovič Aleksandrov
(* 20.2.1943 Moskva)
Aleksandrov je absolventem Moskevské vysoké technické škole N. E. Baumana, kterou dokončil v roce 1969. Ale již od roku 1964 pracoval ve středisku řízení letu jako směnový vedoucí letu. V roce 1978 byl zařazen do týmu kosmonautů a po dvouletém základním výcviku získal titul kosmonaut. Před letem na Mir měl na svém kontě jeden kosmický let v trvání pěti měsíců na stanici Saljut 7. Z týmu kosmonautů odešel v roce 1993.

Muhammad Ahmad Fariz
(* 26.5.1951 Halab, Aleppo, Sýrie)
Fariz se stal pilotem syrského vojenského letectva v roce 1973, hned po dokončení Vysoké vojenské letecké školy. Do Sovětského svazu byl převelen v rámci přípravy ke kosmickému letu v roce 1985. Po svém návratu z kosmického letu se Fariz vrátil do Sýrie, ale kosmickému programu se dále nevěnoval. (Dokumentuje to fakt, že jeho let byl pouhým politickým aktem, jenž měl ukázat sepětí SSSR a Sýrie.
----------

V prosinci 1987 došlo k výměně posádek "za chodu". Ke stanici Mir se připojila kosmická loď Sojuz TM-4, jejímž velitelem byl Vladimir Titov, palubním inženýrem Musa Manarov a třetím členem byl kosmonaut-výzkumník Anatolij Levčenko. Sojuz se ke stanici Mir připojil 23. prosince a do odletu druhé základní posádky pracovalo na stanici společně pět kosmonautů.
29. prosince odletěli Romaněnko, Aleksandrov a Levčenko od stanice a úspěšně přistáli na území Kazachstánu. Na palubě Miru tak zůstala třetí základní posádka - Titov, Manarov.

----------
Vladimir Georgijevič Titov
(* 1.1.1947 Sretensk, Čitinská oblast Ruska)
Titov se jako absolvent Černigovského leteckého učiliště stal v roce 1970 vojenským pilotem a v roce 1976 byl zařazen do týmu ruských kosmonautů. Před letem na Mir byl velitelem lodi Sojuz-T 8, která uskutečnila v roce 1983 dvoudenní let. Později, v letech 1995 a 1997 letěl do kosmu na palubě amerických raketoplánů, v roce 1997 se při letu STS-86 vrátil opět na Mir.

Musa Chiramanovič Manarov
(* 22.3.1951 Baku, Azerbajdžán)
Manarov byl do týmu kosmonautů NPO Energija zařazen už v roce 1978 a připravoval se ke kosmickému letu ve skupině civilních inženýrů. Expedice na Mir byla jeho prvním kosmickým letem, který trval přesně jeden rok; ve funkci palubního inženýra se na Mir vrátil ještě jednou, a to v roce 1990, kdy na stanici prožil 175 dní.

Anatolij Semjonovič Levčenko
(* 21.5.1951 Krasnokutsk, Charkovská oblast Ukrajiny)
Levčenko byl absolventem Černigovského vojenského leteckého učiliště, které ukončil v roce 1964 a později prošel i školou zkušebních pilotů. Do týmu kosmonautů byl zařazen v roce 1977 a od roku 1980 se připravoval na lety v raketoplánu Buran. Let na stanici Mir byl jeho jediným kosmickým letem.
Levčenko zemřel necelých osm měsíců po svém kosmickém letu - 6. srpna 1988 - diagnóza zněla: rakovina mozku.
----------

O dalších kosmonautech na Miru zase za týden.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[2] L. Brabcová: 4 jedinečné laboratoře na oběžné dráze - in: Panorama 21. století, číslo 6, prosinec 2011
[3] http://www.lib.cas.CZ/space.40/


-----
Příště: Německá raketa V-2; plánované zveřejnění: 2.4.2012.

Autor: Jan Sedláček | sobota 31.3.2012 6:00 | karma článku: 11.38 | přečteno: 938x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 110 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 510 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 556 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1047
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...