Pilotované kosmické stanice - posádky pro Skylab

Americká orbitální stanice Skylab v letech 1973 až 1974 přivítala tři posádky a celkem se na ní vystřídalo devět amerických astronautů.

Nejdůležitějším úkolem první posádky na Skylabu byla její záchrana a uvedení stanice do provozu. Tento úkol astronauti splnili výtečně a stanice mohla být využívána k vědeckým výzkumům.
První posádku, která ke stanici odstartovala 25. května 1973 a pobývala na stanici 28 dní, tvořili velitel Charles Conrad, pilot Paul Weitz a vědec pilot Joseph Kerwin.

Charles Conrad (narozen 2. června 1930) přišel do oddílu amerických astronautů v září 1962 a jeho let na Skylab byl jeho čtvrtým letem do kosmu. Předtím byl v posádce kosmických lodí Gemini 5 (srpen 1965), Gemini 11 (září 1966) a Apollo 12 (listopad 1969). Conrad byl třetím člověkem na Měsíci a při dvou vycházkách strávil na měsíčním povrchu 7 hodin a 45 minut. Conrad krátce po skončení své mise na Skylab v prosinci 1973 oznámil odchod z námořnictva (po dvaceti letech služby) i z NASA a přijal pozici viceprezidenta v American Television and Communications Corporation.
Conrad zemřel 8. července 1999 na následky zranění, které utrpěl při motocyklové nehodě v Kalifornii.

Paul Weitz se narodil 25. července 1932 a je absolventem leteckého inženýrství na Pennsylvania State University. Do týmu astronautů NASA přišel společně s dalšími osmnácti kandidáty v dubnu 1966. Jeho let na Skylab byla jeho první zkušenost s kosmickým letem. Podruhé se podíval do kosmu jako velitel raketoplánu Challenger při letu STS-6 v dubnu 1983. Později působil jako náměstek ředitele v Johnson Space Center a tuto funkci opustil v květnu 1994, když odešel z NASA.

Joseph P. Kerwin se narodil 19. února 1932 a vystudoval medicínu na Northwestern University Medical School v Chicagu; poté absolvoval stáž v General Hospital ve Washingtonu a následně navštěvoval školu leteckého lékařství amerického námořnictva v Pensacole na Floridě. V prosinci 1958 byl zařazen jako chirurg námořnictva v Beeville (Texas). V roce 1965 byl agenturou NASA vybrán do týmu jako vědce-astronauta.
Let Kerwina na Skylab byl prvním a jediným jeho kosmickým letem.

Druhá expedice na Skylab odstartovala v červenci 1973 a posádku tvořili astronauti Alan L. Bean (velitel), Jack R. Lousma (pilot) a Owen K. Garriott (pilot vědec). Astronauti se na Zemi vrátili v září 1973 po 59,5 dne trvání expedice a podle hodnocení specialistů tako expedice splnila úkoly "na stopadesát procent".

Velitel Alan LaVern Bean se narodil 15. března 1932 a je absolventem leteckého inženýrství na University of Texas. V roce 1955 vstoupil do letectva a po dokončení leteckého výcviku byl přidělen k letce v Jacksonville na Floridě. Po čtyřletém působení v letce odešel na Test Pilot School a pak létal u námořního letectva jako zkušební pilot. Do oddílu astronautů NASA přišel se třetí skupinou v říjnu 1963.
Bean byl jmenován do záložních posádek pro lodě Gemini 10 a Apollo 9 a jako velitel lodi Apollo 12 uskutečnil druhé přistání na Měsíci. Let na stanici Skylab byl jeho druhým letem do vesmíru

Jack Robert Lousma se narodil 29. února 1936 a na University of Michigan (1959) a na U.S. Naval Postgradue School (1965) vystudoval letecké inženýrství. K námořnímu letectvu nastoupil po skončení univerzity a mimo jiného sloužil i u 1st Marine Air Wing v Iwakuni (Japonsko). Má nalétáno přes 7000 hodin na nejrůznějších typech letounů. Do týmu astronautů NASA přišel v dubnu 1966.
Lousma působil jako člen podpůrných posádek misí Apollo 9, Apollo 10 a Apollo 13 a let na stanici Skylab byl jeho první cestou do vesmíru. Další přípravu absolvoval jako pilot spojovacího modulu záložní posádky pro let Sojuz-Apollo. Podruhé se dostal do kosmu v březnu 1982 jako velitel letu STS-3 raketoplánu Columbia. V následujícím roce Lousma z NASA odešel.

Owen Kay Garriott, narozen 22. listopadu 1930, vystudoval elektrotechniku na University of Oklahoma, titul Ph.D. v oboru elektrotechniky získal na Stanford University. Od roku 1953 sloužil v americkém námořnictvu, kde působil tři roky. Od roku 1961 byl odborným asistentem na Stanfordově univerzitě a podílel se na výzkumu ionosféry; je autorem nebo spoluautorem 45 vědecký prací. V roce 1965 byl jedním z prvních šesti vědců, které NASA zařadil do týmu svých astronautů.
Garriottův let na Skylab byl jeho prvním kosmickým letem, podruhé se zúčastnil letu do kosmu v roce 1983, kdy prováděl experimenty na palubě modulu Spacelab-1.

Poslední, třetí, expedice se na orbitální stanici Skylab vydala v listopadu 1973 a astronauti Gerald Carr (velitel), William Pogue (pilot) a Edward Gibson (pilot-vědec) na ní strávili více než 84 dní; na zem se vrátili v únoru 1974. Jednalo se v té době o rekordní délku pobytu lidí na oběžné dráze a tento rekord vydržel až do března 1978. Zajímavostí tohoto letu je, že byl první (a na dlouhou dobu i poslední) americkou kosmickou výpravou, při níž astronauti prožili na oběžné dráze Nový rok.

Gerald Paul Carr se narodil 22. srpna 1932 a vystudoval všeobecné a letecké inženýrství na University of Southern California a Princeton University, kde v roce 1962 získal titul doktor věd. Svoji vojenskou kariéru zahájil již v roce 1949 a v jejím průběhu studoval na první univerzitě (promoval v roce 1954). Po ukončení studia prošel leteckým výcvikem a byl přeložen k Marine All-Weather-Fighter-Squadron 114. Během své letecké kariéry nalétal více než 8000 hodin, z toho 5365 hodin na proudových strojích. Do astronautického týmu NASA přišel v dubnu 1966.
Carr byl členem podpůrných posádek letů Apollo 8 a Apollo 12 a testoval lunární vozítko, později použité při výpravách na Měsíc. Let ke Skylabu byl pro Carra prvním a posledním letem do vesmíru. Z NASA Carr odešel v červnu 1977.

William Reid Pogue se narodil 23. ledna 1930 a na Oklahoma State University vystudoval matematiku. K letectvu se zapsal v roce 1951 a v letech 1953 a 1954 se zúčastnil leteckých akcí v Korejské válce. V letech 1955 až 1957 byl členem skupiny USAF Thunderbirds. Na svém kontě má 7200 letových hodin, z toho 4200 hodin na proudových strojích. Do astronautického týmu NASA byl zařazen v dubnu 1966.
Pogue působil jako člen podpůrných posádek letů Apollo 7, Apollo 11 a Apollo 14. Do vesmíru se dostal při jediném letu - v třetí expedici na stanici Skylab. Pogue opustil armádu i NASA v říjnu 1975.

Edward George Gibson, narozený 8. listopadu 1936, je absolventem University of Rochester - titul inženýra získal v červnu 1959. Později se stal vedoucím výzkumným pracovníkem v Applied Research Laboratories firmy Philco Corporation a zde pracoval až do odchodu do NASA. V červnu 1965 byl zařazen do týmu NASA jako vědec-astronaut.
Gibson pracoval jako člen podpůrné posádky pro let Apollo 12 a později se podílel na konstrukci některých prvků orbitální stanice Skylab. Na stanici se také jako člen třetí posádky podíval. Pro Gibsona to byl jediný let do kosmu. V prosinci 1974 z NASA odešel a věnoval se vědecké práci a poradenské činnosti (v říjnu 1990 si založil vlastní poradenskou firmu Gibson International Corp.).

POUŽITÉ PRAMENY:
[1] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/conrad-c.html[2] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/weitz-pj.html[3] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/kerwin-jp.html[4] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/bean-al.html[5] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/lousma-jr.html[6] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/garriott-ok.html[7] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/carr-gp.html[8] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/pogue-wr.html[9] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/gibson-eg.html[10] http://www.lib.cas.cz/space.40/

-----
Příště: Rakety na konci druhé světové války; plánované zveřejnění: 5.3.2012.