Boris Jevsejevič Čertok

19. 12. 2011 6:01:08
V noci na 14. prosinec 2011 zemřel jeden z tvůrců sovětské (a ruské) raketové techniky Boris Jevsejevič Čertok. Bylo mu téměř 100 let, ale do posledních chvil byl odborným konzultantem RKK Energija.

Boris Čertok se narodil 1. března 1912 v polské Lodži, kam jeho rodina emigrovala po revoluci v roce 1905. Po začátku první světové války se rodina vrátila společně s řadou běženců zpět do Ruska a usídlila se v Moskvě.
Čertok své dětství prožíval nedaleko Centrálního republikového letiště a nedaleko byla i Chodynská radiostanice, která byla tenkrát nejsilnější v zemi. Tyto dva objekty se staly důležitým faktorem při dalším vývoji mladého Čertoka - jako žák základní školy chodil do rádiového klubu (později psal do časopisu "Radi vsem") a letiště bylo příčinou jeho zájmu o letectví.

Čertok měl zájem studovat na Moskevském vyšším technickém učilišti, ale nebyl přijat, protože mu chyběl proletářský původ. Proto se vyučil elektromontérem a od podzimu 1930 začal pracovat jako elektromechanik v letecké továrně číslo 22 "Děsjatiletije Okťjabra" (dnešní Chruničevovo kosmické středisko). V podniku se zapojil do komsomolského hnutí a byl aktivním irganizátorem řady akcí, mj. i parašutistického kroužku. Jeho politická práce mu přinesla v roce 1932 pozvánku do řad Ruské komunistické strany (bolševiků) a v témže roce se stal sekretářem závodního výboru komsomolu.

Během svého působení v letecké továrně projevil svůj technický přehled, zapojil se do novátorského hnutí a stal se stavitelem vybavení nových letadel. Jedním z jeho nejúspěšnějších vylepšení byla konstrukce automatického vrhače bomb. Díky této činosti byl v roce 1934 zařazen ke studiu Moskevského energetického institutu a současně byl zařazen do konstrukční kanceláře Viktora Fjodoroviče Bolchovitinova. Zde měl možnost spolupracovat s vynikajícími konstruktéry jakými byli např. A. Berezňjak, A. Isajev (autoři pozdějšího raketového letounu BI-1), V. Mišin, K. Bušujev a další. A v roce 1937 byl Čertok jmenován vedoucím inženýrem pro úpravy letounu DB-2, který se chystal k přeletu mezi SSSR a USA přes severní pól (letoun při pokusu havaroval a příčiny nezdaru jsou dodnes nevyjasněné).

Koncem roku 1938 odchází Čertok ze závodu číslo 22; důvodem jsou studia posledního ročníku školy. Svoji diplomovou práci o těžkých bombardérech psal jako člen konstrukční kaceláře závodu číslo 293. Po její obhajobě zůstal v této konstrukční kanceláři pracovat a působil zde až do roku 1944.

Po skončení druhé světové války byl vyslán do Německa, kde pod jeho vedením skupina sovětských konstruktérů pátral po nacistických tajných vojenských projektech a zejména po raketových zbraních. Zde se také poznal se Sergejem Koroljovem a společnéí s ním byl u zrodu prvních sovětských kosmických úspěchů - spolupracovali spolu až do Koroljovovy smrti v roce 1966. Po návratu z Německa připravoval zkušební vypuštění německých raket V-2 a podílel se na konstrukci sovětské rakety R-1.

Od roku 1950 Čertok působil v konstrukční kanceláři OKB-1, kterou vedl S. P. Koroljov, a zabýval se systémy řízení. Jeho systémy řízení se uplatnily na raketách R-5 a R-7 a na prvních sovětských nosných raketách odvozených z R-7. Čertok byl jedním z nejbližších spolupracovníků Koroljova a byl jeho zástupcem.

V roce 1961 byl za přípravu prvního pilotovaného letu do kosmu vyznamenán titulem Hrdina socialistické práce. Čertok dále obdržel dvakrát Leninův řád, řád Říjnové revoluce a byl nositelem první medaile Za zásluhy při osvojení kosmu.

V dalších letech se Čertok účastnil vývoje sovětských a později ruských kosmických těles. Vedl týmy pro vývoj palubních systémů řízení a elektrického vybavení kosmických lodí typu Sojuz a pro nákladní lodě typu Progress. Podílel se i na vývoji systému pro prbitální stanice, ať už se jednalo o stanice Saljut nebo Mir a podílel se i na vývoji ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice. V letech 1996 až 2011 byl zástupcem hlavního konstruktéra pro řízení a elektrické systémy a současně byl vědeckým konzultantem RKK Energija.

Čertok zemřel 14. prosince 2011, necelé tři měsíce před dovršením 100 let.

-----
Příště: Základna White Sands; plánované zveřejnění: 22.12.2011.

Autor: Jan Sedláček | pondělí 19.12.2011 6:01 | karma článku: 12.59 | přečteno: 860x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 132 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 520 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 556 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1047
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...