Čínské sledovací lodě Yuanwang

Čína začala budovat své speciální námořní lodě určené pro sledování raket, družic a kosmických lodí od roku 1967. V roce 1980 přistoupila ke stavbě speciálních sledovacích zaoceánských lodí.

Vzhledem k rozloze Číny nemohou pozemní sledovací stanice pokrýt více než asi čtvrtinu oběhu umělé družice a navíc střelecký sektor čínských raketových základen je otevřen nad Tichý oceán, bylo nutné doplnit sledovací síť speciálními plavidly. Číňané nejdříve používali pouze upravené vojenské lodě, ale s postupem času rostla potřeba speciálních námořních lodí.

První realizace plánu stavby plavidel pro pozorování raket byly zahájeny v červenci 1967 pod krycím názvem Projekt 718. Program zahrnoval stavbu dvou lodí vybavených aparaturou pro sledování raket, jedné lodi pro průzkum oceánu a jedné pomocné lodi. Všechna čtyři plavidla byla stavěna v loděnici Jiangnan v Šanghaji.

První specializovaná sledovací loď pojmenovaná Yuanwang 1 byla spuštěna na vodu 31. srpna 1977 a druhá, souběžně budovaná, - Yuanwang 2 - o rok později 1. září 1978. Obě plavidla byla 191 metrů dlouhá, 20,6 m široká a měla výtlak 21 tisíc tun. Obě lodě byly poháněny parními turbínami s výkonem 16 kW a mohly plout maximální rychlostí 18 uzlů. Lodě byly vybaveny pulsními radary pracujícími v pásmu C a S, laserovým teodolitem, systémem pro sledování rychlosti objektů, anténami pro komunikaci s kosmickými objekty a sadou počítačů. Lodě dále disponovaly několika na sobě nezávislými systémy určování přesné polohy. Komunikace probíhala v pásmech HF, UHF a ULF po zajištěných telefonních, faxových, rádiových a datových spojích. Lodě měly k dispozici zařízení umožňující přijímat data potřebná pro výpočty předpovědí počasí v oblastech, kde operovaly.

Lodě Yuanwang 1 a 2 se v březnu 1980 připojily k sledovací flotile asi 20 čínských plavidel operujících v jižním Pacifiku a podílely se na vyhodnocování testovacích letů mezikontinentální balistické rakety Dongfeng 5 (první z nich byla ze základny Jiuquan odpálena 18. května 1980 a dopadla v Pacifiku po proletění vzdálenosti 9070 km). Jednou z další akcí pro obě lodě bylo sledování balistických raket typu Julang 1 (CSS-N-3) vypouštěných z ponorek v polovině osmdesátých let. A dále se podílely na sledování letu první čínské geostacionární telekomunikační družice DFH-2 (Dong Fang Hong) v dubnu 1984.

V roce 1986 proběhla první modernizace obou plavidel, které byly přitom vybaveny modernějším elektronickým zařízením. Poté byly využívány při sledování čínských nosných raket vynášející užitečné zatížení pro zahraniční zákazníky. Druhou modernizaci lodě Yuanwang 1 a 2 podstoupily koncem devadesátých let a v jejím rámci byly upraveny pro sledování kosmických lodí typu Shenzhou, určených pro pilotované lety. Při letech kosmických lodí Shenzhou byla zpravidla Yuanwang 1 zakotvena v Japonském moři a jejím úkolem bylo sledovat první fázi letu po startu a vyklopení panelů slunečních baterií, Yuanwang 2 byla v jižním Pacifiku a zjišťovala parametry oběžné dráhy a přijímala telemetrii.

Obě námořní lodě byly vyřazeny z aktivní služby po skončení letu kosmické lodi Shenzhou 7 v roce 2008. Yuanwang 1 za celou dobu své činnosti uskutečnil celkem 41 cest a sledoval starty 38 raket; na otevřeném moři strávil asi 1500 dnů a proplul vzdálenost 270.000 námořních mil. Yuanwang 2 během svých 41 cest projel asi 400.000 námořních mil.

Další sledovací námořní loď byla dána do provozu v polovině devadesátých let v souvislosti s většími požadavky čínského vesmírného programu. Nová loď Yuanwang 3 byla vybavena pokročilejšími sledovacími a komunikačními systémy, včetně vysoce přesného radaru pracujícího v pásmu S. Během letů pilotovaných kosmických lodí Shenzhou byla zpravidla zakotvena v jižním Atlantiku u pobřeží Afriky a zajišťovala komunikaci s lodí v době zahájení návratové operace a sledovala ji při vstupu do hustých vrstev atmosféry.Yuanwang 3 bylo 180 metrů dlouhé a 22,2 metru široké plavidlo s výtlakem 16.792 tun; bylo poháněno dieselovými motory umožňující maximální rychlost 20 uzlů. Na zádi lodi byla plošina pro přistání vrtulníku, ale vrtulník neměl k dispozici hangár. Do roku 2005 uskutečnilo plavidlo 18 cest, při kterých ujelo více než 214.000 námořních mil. Yuanwang 3 je dodnes aktivní součástí čínské sledovací sítě.

Loď Yuanwang 4 byla postavena koncem sedmdesátých let v rámci již zmíněného Projektu 718 jako multifunkční průzkumná loď. Původní označení znělo Xiangyanghong 10 a hlavním úkolem bylo provádět oceánografický průzkum a zajišťovat měření gravitačního a magnetického pole; loď sloužila také jako mateřské plavidlo pro vrtulníky Sa 321 Frelon a vědecké ponorky. Před její adaptací pro "kosmické" využití loď provozoval State Oceanic Administration a využíval ji ke svému výzkumu. V roce 1998 byla výzkumná loď upravena pro potřeby čínského pilotovaného kosmického programu a už pod označením Yuanwang 4 zařazena do flotily sledovacích lodí. Během letů kosmických lodí Shenzhou bývala zakotvena v jižním Pacifiku a zajišťovala přenos audio a video signálu mezi kosmickou lodí a řídicím střediskem v Pekingu. Do roku 2005 uskutečnil Yuanwang 4 celkem 8 plaveb a "naplaval" při nich kolem 120.000 námořních mil.V roce 2007 byla loď při havárii poškozena prudkým požárem a následně byla vyřazena z provozu (poškození byla velkého rozsahu a navíc v té době již byla dokončována modernější plavidla).

Stavba prozatím posledních dvou čínských sledovacích námořních lodí (Yuanwang 5 a Yuanwang 6) byla zahájena v roce 2005 opět v loděnici Jiangnan v Šanghaji. Jednalo se o plavidla 222 metry dlouhá, 25,2 metru široká s výtlakem 25.000 tun. Lodě jsou vybaveny špičkovou technikou a umožňují v reálném čase komunikovat se sledovanou kosmickou lodí i s řídicím střediskem. Navíc Yuanwang 6 má dvou palubách zřízeno kontrolní centrum, které může samostatně řídit let kosmické lodě.Loď Yuanwang 5 byla spuštěna na vodu počátkem roku 2007; oficiálně byla uvedena do provozu 29. září 2007 a Yuanwang 6 pak 12. dubna 2008.

V současné době tak čínské řídicí středisko využívá pro komunikaci a řízení kosmických objektů pozemní sledovací stanice rozmístěné na území Číny a tři námořní lodě (Yuanwang 3, 5 a 6), z nichž dvě jsou zpravidla zakotvené v Tichém oceánu a jedna v Atlantiku. Kromě toho se na sledování kosmických objektů podílí řada menších čínských plavidel, které přitom spolupracují s loděmi Yuanwang.

----------
Příště: Zamyšlení nad rokem mého blogu; plánované zveřejnění: 29.11.2011.