Astronaut nebo kosmonaut?

8. 09. 2011 6:00:00
Několikrát jsem v diskuzích narazil na otázku, zda do kosmu létají kosmonauti nebo astronauti. Pokusím se zodpovědět tuto ošemetnou otázku tak, jak ji vidím já, přestože se pouštím na (pro mně) tenký led české mluvnice a konkrétně oblasti tvorby slov a jejich významu.
Američtí astronauti a sovětští kosmonauti
Američtí astronauti a sovětští kosmonautiCredit: NASA

Pro příznivce kosmonautiky (nebo astronautiky?) je tato věc většinou jednoznačně vyřešená - na východě létají kosmonauti, ještě východněji taikonauti (případně juhangjuani), a na západě jsou to astronauti. (Většina skutečných kosmonautických nadšenců ovšem tento "problém" nijak neřeší a pokud se hovoří např. o amerických kosmonautech nepovažují mluvčího za "nevzdělance" - pokud ovšem neplácá jiné nesmysly.) Ale i takový pohled "západním směrem" je rovněž zjednodušený a nebere v úvahu to, že cestovatelé do vesmíru jsou například ve francouštině nazýváni "spationauty" (zde se projevuje snaha o prosazení francouzských slov na úkor anglických) a rovněž němčina má pro vesmírné cestovatele své vlastní pojmenování. Němčina dokonce používá pro cestovatele do vesmíru dokonce několik názvů - vedle mezinárodních "astronaut" a "kosmonaut" jsou ještě používány termíny "Weltraumfahrer", "Weltraumflieger" i "Raumfahrer" nebo "Raumflieger"; objektivně je třeba uznat, že nejčastěji se ale setkáváme s prvními dvěma termíny. Také v Japonsku se vedle převažujícího anglického termínu "astronaut" používá japonský výraz "uchu hiko-shi". A v souvislosti se zahájením přípravy malajského kosmonauta(? - ke svému letu se připravoval v Rusku a cestoval v ruské kosmické lodi) jsme se dozvěděli, že v malajštině se kosmonaut označuje jako "angkasawan". Ale zpět do Evropy: zde převládají již několikrát zmíněné termíny "kosmonaut" (pro východ) a "astronaut" (pro západ), ale i zde najdeme neobvyklý výraz pro kosmonauta - "ürhajos" (čti ýrhájoš), samozřejmě v maďarštině (pro zajímavost: obdobně srozumitelná finština používá jen termín "astronautti"). A evropská organizace ESA, jíž je členem také Česká republika, používá pro své piloty označení "astronaut", i když se připravují v ruském středisku a létají v ruských kosmických lodích. V budoucnu by se tak mohlo stát, že český kosmonaut bude astronautem...


A jak se na otázku vyřčenou v titulku dívá čeština?
Nejprve pohled do výkladového slovníku, kde se dočteme, že výraz "astronaut" je "v anglosaské oblasti označení zavedené pro letce v kosmu, kosmonauta" a u výrazu "kosmonaut" se dočteme, že označuje "cestovatele do vesmíru". Z toho by vyplývalo, že obecnější název je kosmonaut. Kosmonaut je tedy každý člověk letící do kosmu, složenina "astronaut" by byla díky přesnému překladu příhodnější pro cestovatele ke hvězdám (řecké "astron" totiž znamená "hvězda"). Řecké slovo "kosmos" má význam "vesmír" a druhá část obou složenin vychází z řeckého slova "nautés" s významem "plavec" (případně latinských "nauta" nebo "navita" s obdobným významem). Slova "astronaut" a "kosmonaut" byla vytvořena podle vzoru řeckého názvu "argonaut", značící "plavec na lodi Argo", který se při hledání Zlatého rouna vydával do nových, neprobádaných končin (což koresponduje s činností v kosmu).
V češtině ovšem máme pro cestovatele ke hvězdám ještě jeden, i když zřídka používaný, ale ryze český výraz: "hvězdoplavec" (což mimochodem přesně odpovídá překladu slova "astronaut"), který byl vytvořen podobně jako pojmenování "mořeplavec" nebo "vzduchoplavec". Ovšem druhé dva uvedené výrazy jsou spíše knižními podobami se zřejmým dobovým vztahem k minulosti; častěji určitě slýcháme "námořník" nebo u druhého označení "letec" případně "pilot". Vztaženo k tomu se s výrazem "hvězdoplavec" setkáme jen ojediněle při literárním užití s historizujícím nádechem ("vzduchoplavec" je často používán pro označení cestovatele v balónu); do běžného projevu se tento výraz, díky čím dál zřetelnějsí snaze o "zmezinárodnění" a zjednodušení jazyka určitě neprosadí. V době prvního letu člověka do vesmíru se v rámci rozhlasových jazykových koutků dokonce diskutovalo o termínu "kosmoplavec", který by byl jako ryze česká náhrada používán místo výrazu "kosmonaut" (snaha připomínající národní buditele devatenáctého století se vůbec neprosadila - naštěstí).
Ale zpět k dvojici slov "kosmonaut" a "astronaut", jež jsou z pohledu českého jazyka synonymy, tedy různými slovy vyjadřující jeden obsahový význam. Ovšem mimojazykové okolnosti rozhodly, že výraz "kosmonaut" je nejčastěji vztahován na letce do vesmíru z východu (a to včetně čínských - v médiích se nejčastěji hovoří o čínských kosmonautech, nikoli astronautech, a čínské označení "taikonaut" se uvádí jako perlička, případně jako důkaz toho, že autor je zběhlý v dané problematice). Naopak termín "astronaut" je přiřazován "západním" pilotům (ale jak jsem uvedl dříve, existují zde v některých jazycích pro takového člověka i jiná pojmenování). Pokud ale budeme listovat starší českou literaturou zabývající se kosmonautikou, převládá v ní termín "kosmonaut" a výraz "astronaut" se objevuje jen zcela výjimečně; proto se zde běžně dočteme i o amerických kosmonautech. Obrat nastává v polovině osmdesátých let minulého století a v současnosti převládá uvedené dělení východ - západ s použitím tomu odpovídajících pojmenování.
Pro úplnost musím ještě dodat, že oficiální titul pro prvního (a bohužel i posledního) československého "hvězdoplavce" byl "letec kosmonaut ČSSR"; po ruském vzoru, kdy čestný titul "ljotčik-kosmonavt", doplněný příslušnou medailí, získávali automaticky všichni účastníci kosmických letů. (Pro doplnění malá perlička: celkem bylo v první várce vyrobeno 20 číslovaných kusů medailí "Letec kosmonaut ČSSR" - ale už nebylo komu je udělit.)


Jinak je tomu ovšem s názvy "kosmonautika" a "astronautika"; jen na okraj: zřejmě poprvé bylo anglické slovo "astronautics" v dnešním významu slova "kosmonautika" použito 8. března 1928 v redakčním článku amerického listu "New York Times". V Evropě se poprvé vážně debatovalo o termínu pro cestování vesmírem v prosinci 1927 ve Francii; byly navrhovány názvy "cosmonautique", "sidération" (česky "ohromující", což navrhoval R. Esnault-Pélterie) nebo "astronautique", jež byl nakonec přijat jako nejlepší. V ruštině od roku 1928 používal termín "astronautika" sovětský popularizátor vědy Jakov I. Perelman (známé jsou jeho popularizující stati "Astronautika - plavba mezi hvězdami", "Nejbližší perspektivy astronautiky" a další).
V dobách prvních kosmických experimentů a prvních pilotovaných kosmických letů, v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století, převládal v českých odborných i populárních textech termín "astronautika". Viz např. rozhovor dr. Rudolfa Peška (tehdejšího viceprezidenta Mezinárodní astronautické federace) zveřejněný pod titulkem "Astronautika v ČSSR" v časopisu "Věda a technika mládeži" (ročník 1961, číslo 21, str. 724). Zřejmě se vycházelo z toho, že název "astronautika" (jako souhrn vědních oborů zabývajících se otázkami souvisejícími s pronikáním člověka do vesmíru) bylo součástí oficiálních názvů některých institucí; např. Mezinárodní astronautická federace, Mezinárodní astronautická akademie, ale i bývalá astronautická komise ČSAV. Nemalým dílem k přijatému pojmenování přispěl i název "astronomie" - nauka o vesmíru jako celku, tedy nejen o hvězdých, jak by bylo možné vyvodit z názvu. Přestože název "astronautika" v označení mezinárodních institucí zůstal, převládá v současné době v českém prostředí pro souhrn všech aktivit spojených s cestami do vesmíru název "kosmonautika" - což je zřejmě i vyjádřením toho, že tento obor se zabývá nejen problematikou mezihvězdných výprav (což je skutečná "astronautika"), ale jeho zájmem jsou veškeré lety do vesmíru (a pochopitelně všechny s tím související aktivity). A ještě pohled do výkladového slovníku, který k oběma heslům astronautika i kosmonautika přiřazuje stejný význam: "aplikovaný vědeckotechnický obor, zabývající se problematikou letů do kosmického prostoru."
Závěr této úvahy tedy je, že teprve budoucnost ukáže, zda je potřebné z jazykového hlediska významově rozlišit termíny "astronaut" a "kosmonaut" anebo budou obě slova (jako synonyma) fungovat vedle sebe stejně jako dnes a budou moci být vzájemně víceméně zaměnitelná. Z hlediska jazyka českého je tedy každý současný americký astronaut také kosmonautem - tedy cestovatelem do vesmíru.

P.S., čili douška (když jsme u rozboru českých slov - nevzniklo snad z výrazu "do ouška"?): Laskavý čtenář promine, že jsem tuto svoji úvahu zařadil do rubriky "Věda a technika", ale byl jsem veden přesvědčením, že lingvistika (česky: jazykověda) patří také mezi vědní obory.

-----
Příště: Kosmické smetí; plánované zveřejnění: 12.9.2011.

Autor: Jan Sedláček | čtvrtek 8.9.2011 6:00 | karma článku: 20.92 | přečteno: 10260x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 556 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1047
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...