Literatura o raketách první poloviny 17. století

První polovina sedmnáctého století přinesla řadu spisů věnovaných dělostřelectvu, které se v té době bouřlivě rozvíjelo, a jejich nedílnou součástí bývaly také kapitoly věnované raketám - vojenským i ohněstrůjným.

Z roku 1605 pochází spis francouzského technika Davida Rivaulta de Flurence (1571 - 1616) s titulem "Les elemens de l’artillerie concernans tant la theorie que la pratique du canon", který vyšel v Paříži. Autor se zde věnuje popisu soudobých dělostřeleckých prostředků a jejich využití v praxi. Později, v roce 1608, vydal ještě jeden spis, jehož plný titul zněl: "L’invention description & demonstration d’une nouvelle artillerie qui ne se charge que d’air ou d’eau pure, & à neantmoins une incroiable force. Plus d’une nouvelle facon de pouldre a canon tres-violente qui se faict d’or, par un excellent & rare artifice non communiqué jusques à present. L’histoire du progrez & des premiers usages des armes à feu tant recentes qu’anciennes, est deduitte en l’avant-propos". Jak bylo v té době zvykem, titul knihy v podstatě přinášel obsah předkládaného díla. V této práci byla rovněž nastíněna historie střelného prachu a jeho využití v dělostřelectvu a v raketách, a to i v ohněstrůjných.
V roce 1608 vyšla ve Francii ještě další publikace věnovaná dělostřelectvu. Byla jí kniha "L'Arsenal et le magasin d'artillerie", kterou sepsal francouzský vojenský inženýr Daniel Davelourt (Davelcourt). Davelourt již dříve psal o dělostřelectvu a jeho knihy "Briefve instructions sur le fait de l'artillerie de France" (1597), "L’artillier" (1606) a "L'art et la conduite des eaux sur le fait de l'artillerie de France et ses dépendances" (1617) se rovněž podrobně věnovaly dělostřeleckému umění a obsahovaly také popis vojenských raket.
V roce 1620 vydal v nakladatelství Jean & Gaspar Bernard v Pont-a-Moussonu učitel chirurgie(!) François Thybourel ve spolupráci s dělostřelcem, rytcem a tiskařem Jeanem Appierem-Hanzeletem (1596 - 1647) knihu "Recueil de plusieurs machines militaires, & feux artificiels pour la guerre & la récréation" ("Kolekce několika vojenských strojů a ohňostrojů pro použití ve válce a pro zábavu"), která se věnuje kromě popisu vojenských aparátů také ohněstrůjným pomůckám. Kniha byla vbzkupřeložena do angličtiny a vyšla v roce 1629 s názvem "A Treatise of Artificial Fire-vrorkes". Jean Appier-Hanzelet pak v roce 1630 vydal samostatně spis "La Pyrotechnie de Hanzelet, Lorrain, où sont représentés les secrets des Machines et feux artificiels, propres pour battres toutes Places" ("Pyrotechnika Hanzeleta Lorraina, která odkrývá tajemství ohňostrojů, způsobilých uplatnění na jakémkoli místě"). V knize popisoval různé válečné stroje a rakety pro použití "v dělostřelectvu i k zábavě". Podrobně se zde zabývá popisem soudobé ohněstrůjné raketové techniky.
O ohňostrojích psal v roce 1620 také francouzský matematik a profesor teologie Jean Leurechon (1591 - 1670), což byl pseudonym Henryho van Ettena. Leurechon v roce 1624 vydal knihu "Récréation mathématique", která se věnovala otázkám aritmetiky, geometrie, mechaniky, optiky a dalšími vědními obory; k sepsání tohoto díla byl inspirován dvacetisvazkovou encyklopedií italského učence Giovanna Battisty Della Porty (asi 1535 - 1615) "Magia naturalis", která se kromě jiného věnovala také pyrotechnice a hnací síle páry.
Dalším francouzským učencem, který se věnoval raketové technice (přesněji ohňostroji) byl matematik  François de Malthe (Francis Malthus; ? - 1658), používající pseudonym F.D.M. V roce 1631 vydal knihu "Traité des feux artificiels" ("Cesta k ohňostroji"), která sestávala z osmi svazků a primárně se věnovala popisu ohněstrůjných pomůcek. K této tématice se později znovu vrátil a v roce 1646 vydal spis "Traité des feux de joies" ("Cesta k zábavnému ohni").
Kromě Francie se raketám věnovaly spisy sestavované i v jiných zemích Evropy.
Na začátku 17. století (nejčastěji se udává rozpětí 1607 až 1621, [8] uvádí 1621) vznikalo dílo ruského vojevůdce bojara Onisima Michajlova (Radiševského) "Ustav ratnych, pušečnych i drugich děl, kasajuščichsja do voinskoj nauki" ("Řád věcí raketových, dělostřeleckých a jiných ve vědě vojenské"). V této příručce jsou popisovány soudobé rakety, je doporučován kanálek v pohonné směsi (zvýší se tím množství spalných plynů za jednotku času) a nalezneme zde popis přípravy pohonné směsi pro rakety. Autor zde také popisuje "ohnivou střelu", která je pravzorem pozdějších granátraket a zabývá se rovněž pokyny k bezpečnému používání raket při střelbě. Tento dokument se stal hlavním a brzy jediným dokumentem, který reguloval bojovou činnost a organizaci ruských vojsk až téměř do vydání vojenských stanov Petra I.
V roce 1610 popisoval v Anglii hrabě z Nassau prachovou raketu, kterou by bylo možné odpalovat i pod vodou. Anglický hrabě současně pokusem dokázal, že raketový motor je schopen činnosti bez přístupu vzduchu. Navrhované podvodní torpédo ale nebylo nikdy postaveno.
V roce 1628 vydal v Londýně Robert Norton (Northon; 1574 - 1635) knihu "The Gunner; Shewing the whole practise of artillery", věnovanou dělostřelecké technice.
Ohňostrojům se věnovaly práce anglického technika Johna Bateho (Both). V roce 1634 vydal knihu nazývanou "Mysteries of Nature and Art" ("Tajemství přírody a umění"). Kniha je sice věnována vodním hříčkám ale autor se rovněž poměrně podrobně věnuje ohňostrojům. Úplný název této encyklopedické knihy, která údajně inspirovala mladého Isaca Newtona (1643 - 1728) k vědecké práci, je: "The Mysteryes of Nature and Art: Conteined in foure severall Tretises, The first of water workes. The second of Fyer workes, The third of Drawing, Colouring, Painting, and Engraving, The fourth of divers Experiments, as wel serviceable as delightful: partly collected, and partly of the Authors Peculiar Practice, and Invention by J * B". Ohňostrojům je věnovaná druhá část knihy (ze tří) a popisuje základní podmínky pro výrobu ohňostrojů, instrukce pro kompozici ohňostroje a výrobu ohňových efektů (draků, otáčivých ohňů a dalších). Hned v následujícím roce vydal v Londýně knihu "The Second Booke Teaching most plainly, and withall most exactly, the composing of all manner of Fire-works for Tryumph and Recreation". Toto padesátistránkové bohatě ilustrované dílo je vlastně upravená část knihy "Mysteries of Nature and Art" a obsahuje mnohé zajímavé informace z oblasti ohňostrojů a pyrotechniky. Bate knihu "Mysteries of Nature and Art" vydal po drobných úpravách ještě jednou v roce 1654.
V roce 1635 vydal anglický matematik John Babington vydal v Londýně knihu, jejíž úplný název je "Pyrotechnia, or, a discourse of artificiall fire-works: in which the true grounds of that art are plainly and perspicuously laid downe". Kniha doplněná řadou ilustrací popisuje soudobé rakety a věnoje se pyrotechnice.
Anglický dělostřelec William Eldred (asi 1562 - asi 1646), nazývaný "Mr. Gunner of Dover Castle", vydal v roce 1646 knihu "The Gunner's Glass", ve které se snažil dát praktické rady všem dělostřelcům, od nováčků po plně kvalifikované, aby se vyvarovali chyb při dělostřelecké palbě a při přípravě zbraní.
Soudobou dělostřeleckou a raketovou technikou se zabýval spis "The Art of Gunnery" ("Umění dělostřelby") anglického matematika Nathaneala Nye (1624 - ?). Kniha byla vydána v Londýně v roce 1647 a raketové technice se věnuje část, která má 43 strany. Jejím obsahem je detailní popis konstrukce rakety, její přepravu a použití a dále autor popisuje rozdíly mezi vojenskými a ohněstrůjnými raketami. Ohněstrůjným raketám je věnován další Nyeho spis (vydaný rovněž v roce 1647), který nese titul "Treatise of artificial Fire-Works for war and recreation".
Také v německy mluvících zemích byla vydávána díla o raketách. V roce 1627 vydal v Ulmu německý matematik a architekt Joseph Furttenbach (1591 - 1667) svoji knihu "Halinitro-Pyrobolia. Beschreibung Einernewen Buchsenmeisterey nemlichen..." (česky vyšla pod názvem "Ohňostroj"), která se jako první věnuje německému dělostřelectvu a hovoří o otázkách správného rozplánování ohňostroje. A v roce 1643 ve svém spise "Puškařská škola" věnoval stejný autor celou jednu kapitolu ohňostroji jako divadelnímu představení, v níž dával rady začínajícím ohněstrůjcům, týkající se časového i prostorového rozložení slavnostního ohňostroje. Začíná výběrem vhodného prostoru a přes organizační otázky se dostává k popisu jednotlivých úkonů ohněstrůjce v průběhu samotného ohňostroje.
Řada prací věnovaných vojenským i ohněstrůjným raketám vyšla v Itálii, Španělsku, Holandsku a v dalších zemích. Nejdůležitější dílo první poloviny 17. století bylo vydáno v roce 1650 v Amsterdamu. Jednalo se o dílo polského generála dělostřelectva Kazimierza Siemienowicze (asi 1600 - po 1651) "Artis magnae artilleriae para prima, studie et opera C.S., Egutis Lihtvani elim artilleriae Regni Pol. Properferfecti" ("Velké umění dělostřelecké..."). Ve třetím oddíle této knihy, nazvaném "O raketách", autor na 28 bohatě ilustrovaných stranách systematicky popisuje vlastnosti raket, formy na jejich výrobu, používané výrobní nástroje a přípravky, zveřejňuje receptury pohonných směsí a uvádí návody na výrobu jednotlivých typů raket. Důkladně je zde také popsána konstrukce třístupňové rakety, jejíž jednotlivé stupně odpadají po dohoření paliva předchozího stupně. Siemienowicz v úvodu knihy napsal, že prostudoval 25 prací významných pyrotechniků a shromáždil tak dostatek podkladů pro své závěry. Odborníci se shodují, že po téměř 200 let byla Siemienowiczova kniha nejlepším dílem v oblasti raketové techniky, a to pokud se týká praktické i teoretické stránky. Legenda říká, že Siemienowicz byl zavražděn výrobci raket, jimž se nelíbilo, že odhaluje tajemství výroby raket a zabránili tak sepsání pokračování díla.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] P. Elsztein: Polska w Kosmosie, Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, Warszawa 1978
[2] O. Fischerová, F. Škoda: Člověk a hvězdy - in: Věda a technika mládeži, ročník 1961, číslo 8, 11
[3] J. Golovanov: Doroga na kosmodrom, Dětskaja litěratura, Moskva 1982
[4] E. Klesl: Rakety hrozba a naděje, Naše vojsko, Praha 1964
[5] A. D. Koval, G. R. Uspenskij: Vesmír a člověk, Práce, Praha 1977
[6] J. Kroulík, B. Růžička: Rakety, Naše vojsko, Praha 1981
[7] J. Kroulík, B. Růžička: Vojenské rakety, Naše vojsko, Praha 1985
[8] P. Lála, A. Vítek: Malá encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta, Praha 1982
[9] Petite Chronologie des grands Noms de l'Astronautique - http://www.project.mettavant.fr/astroquation.htm
[10] The Roots Of Rocketry - http://www.spaceline.org/rockethistory.html
[11] SPACE: Kurz kosmonautiky; in: Letectví a kosmonautika, ročník 1968, číslo 1

-----
Příště: Historická výročí - duben 2011; plánované zveřejnění: 31.3.2011.